Poselství z roku 1927

23. dubna 2010 v 20:48 | Pipi |  Texty a postřehy

Staré jídelní rozpisy ve mne vyvolávají nostalgickou náladu. Ačkoliv dobu naší mladé republiky pamatovat nemohu, je mnoho věcí, které na této době obdivuji. Například jak důležitou hospodářskou roli hrály ženy v domácnosti, tedy hospodyňky. Dnes si pod tím možná lidé představí puťku domácí, co doma uklízí, pere prádlo v pračce a vaří s nejmodernějšími kuchyňskými pomocníky. Chybí mi ovšem respekt, který si dříve tato úloha právem zasloužila. Původní role ženy v domácnosti byla logicky mnohem náročnější a rozsáhlejší. V dnešní kancelářské hantýrce by se taková pozice nejspíše jmenovala "family manager". Vždyť běžná žena neměla k ruce služebné, či pomocnice, ani dnešní automatické pračky, sušičky, mikrovlny, supermarkety, internetové obchody a auta, musela péči o celou domácnost (neboli rodinné hospodářství) zvládat sama. Počínaje hospodařením s manželovými (a tedy rodinnými) penězi, promyšlenými nákupy, zásobami ve spíži, promyšlenou spotřebou energií, fyzicky náročným praním prádla až po starost o oblékání rodiny, šití šatů a hraček pro děti.

Dřívější hospodyňka musela mít znalosti a dovednosti, které už dnes sotva kdo má. Třeba znát veškeré kuchařské techniky, umět správně upravit všechny možné druhy masa, ne jen kuřecí řízky, či vepřové kotlety, jak je tomu mnohde dnes, ale i lacinější druhy masa a vnitřnosti. Umět zpracovat a zavařit letní a podzimní plody přírody, aby rodina mohla čerpat vitamíny a energii i v zimě. Využít takzvaně vše, co se zrovna čerstvě nabízí. Všimněte si například na výše uvedeném jídelníčku, že v sobotu k obědu figuruje polévka s husími drůbky, k večeři je husí krev s bramborem, na nedělní oběd se podává pečená husa a k večeři je zbytek husy s okurkou. Když byla husa, využilo se zkrátka vše, co nabízela a nic se nevyhazovalo. Žena byla hospodářkou a správnkyní domácnosti. Pěkná, čistá domácnost a dobré jídlo bylo její vizitkou.

A co se dnes učíme? Místo pestrých kuchyňských dovedností vaříme stále jednodušší a rychlejší pokrmy, abychom takzvaně neztráceli čas. Místo tradičních domácích zákusků návštěvám předkládáme ze zámoří přivlečené cheesecaky a nepokazitelné muffiny. Kdo podle vás z dnešních mladých lidí umí uvařit kvalitní a poctivou českou omáčku, jakýsi vrchol naší kuchařiny? Já bych si troufla možná tak na koprovou omáčku, ale spíše vám uvařím těstoviny, zeleninový salát, nebo vykouzlím tiramisu. To je ovšem italská /a jinak úžasná/ kuchyně. K tomu mne napadá poslední příměr, že se učíme cizí řeči a přitom neovládáme dobře ani svoji mateřštinu.



Foto: časopis Hvězda a internet
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vilemína Vilemína | Web | 11. května 2010 v 22:42 | Reagovat

Za noky díky - taky to vypadá na zajímavý foodbloček, přidala jsem si ho do Odkazovny!
Že by další milovnice prvorepublikové kuchyně?
"Kejřka" má i Vegetariánskou kuchařku, ale moc se s tím nepáře - sádlo, škvarky i jiné suroviny v ní používá běžně :)

2 Pipi Pipi | Web | 12. května 2010 v 20:49 | Reagovat

Děkuji Vilemíno! Psychologický rozbor je téměř úplný, jsem totiž milovnice všeho prvorepublikového... :-)

Vegetariánskou Anuši doma také mám a s tím sádlem a spol. máš pravdu - je zajímavé, jak na vegetariánství pohlíželi dříve... možná s větším nadhledem...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama