Rukolový salát

17. května 2010 v 22:01 | Pipi |  Saláty

Ačkoliv sezóna rajčat je zatím v nedohlednu, vietnamští prodejci už nabízejí celkem pěkná třešňová rajčátka z dovozu. A tak jsem popadla i rukolu a pelášila si to k pokladně. Jinak skromnou večeři v podobě těstovin s vajíčkem jsem doplnila zdravým salátem. A vám ho vřele doporučuji! Myslím, že rukola je pro svoji pikatnost až štiplavost předurčena k tomu aby chutnala mužům. A do těch není jednoduché vecpat něco zeleného, to jistě víte!

mlčení rajčátek...



Rukolový salát

1 balení (250g) rukoly
250 g třešňových rajčátek
250 g sýru typu feta
1 lžíce slunečnicového oleje
1 lžíce citronové šťávy
1 lžíce medu
sůl na dochucení
2 lžíce slunečnicových semínek

Nejdříve omyjte rukolu a rajčátka. U rukoly můžete případně odstranit nejtvrdší stonky. Rajčátka nakrájejte na poloviny až čtvrtky.

Přidejte nahrubo nakrájený sýr. Do menší uzavíratelné skleničky vlijte olej s medem a citronovou šťávou a po uzavření dobře protřepejte. Tím se všechny suroviny na dresink krásně spojí. V míse dobře promíchejte salát se zálivkou a dosolte dle chuti.

Povrch salátu posypejte nasucho opraženými slunečnicovými semínky.

Foto: Pipi
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 coco-choc coco-choc | E-mail | Web | 18. května 2010 v 12:21 | Reagovat

Můj přítel rukolu zbožňuje - nejraději s prosciuttem, hoblinkami parmazánu a zálivkou z olivového oleje a balsamica. K tomu opečená bagetka a je spokojený :-D. Mně by vyhovovala spíše Tvá varianta, přeci jen tam není maso :-D. Rukola je na mě trochu moc štiplavá, takže si ji dopřávám s mírou. A úplně přesně ses mi trefila do chuti sladko-kyselou zálivkou :-).

2 Pipi Pipi | Web | 18. května 2010 v 13:45 | Reagovat

To jsem ráda! :-) Pokud ti přijde rukola moc "ostrá", zkus ji naředit třeba ledovým salátem, nebo jinou zeleninou, tak bude štípat jen v pozadí, řekněme... :-)

3 Madla Madla | Web | 18. května 2010 v 18:40 | Reagovat

Musím se přiznat, že rukolu mám taky moc ráda a tenhle salát je přesně zásah do černého. Už se nemůžu dočkat, až budou čerstvá vyletněná rajčátka, utržená přímo z keříku a ještě teplá od sluníčka. Rukolu jsem si vysela i do truhlíku, tak se těším na vlastní úrodu (dokonce v bio kvalitě.)

4 wave wave | 19. května 2010 v 14:32 | Reagovat

Rajčátka krásně mlčí na prkénku a čekají na svůj osud, kterým je křehký, lehoučký salát. :-) Rukola je poměrně výrazná, tak se spolu s rajčátky, k možná méně výrazným těstovinám s vajíčkem, skvěle hodí. Prima. :-)

5 Já | Web | 29. srpna 2010 v 10:46 | Reagovat

Děláme doma skoro stejný....můj oblíbený...mňam...
Fotka "Mlčení rajčátek" je dokonalá...^^

6 Martin Martin | 23. listopadu 2014 v 9:14 | Reagovat

My chlapi jíme mnohem více věcí,než si o nás vy ženský myslíte.Já například i vařím a to i exotickou thajskou a čínskou kuchyni:-)

7 Martin Martin | 23. listopadu 2014 v 9:20 | Reagovat

Jo a prosím Tě nechápu,jak mužeš dát do salátu z rukoly slunečnicový olej?Jak známo rukola je italská záležitost a tam prostě jednoznačně patří olivový.Když už děláš dresink na rukolu doporučuji:sul,pepř,cukr,červený vinný ocet,olivový olej,malinko na jemno proužku kápie,1 stroužek česneku roztrouhat a limetku.Vse promíchat a nechat odstát a uvidíš jak si šmákneš:-)

8 Pipi Pipi | E-mail | Web | 25. listopadu 2014 v 0:15 | Reagovat

[7]: Tvoje komentáře, Martine, hezky ilustrují rozdílnost mužského a ženského uvažování a potažmo rozdílnost jejich přístupu k vaření. Pro mě tu odlišnost příznačně zaznamenává vyprávění herečky Vlasty Fabianové o vaření jejího druhého manžela a známého gurmeta Bohuše Záhorského. Dle této herečky zmíněný Bohuš: „Do jedné polévky dal tři želví konzervy, kapary, mandle, a kdybych ho nedržela, vařil by ji klidně z francouzského vína. Nechat mu volnou ruku, jíme doma talíř polévky za dvanáct set.“

Ač nejsem žádná velká kuchařka, tak samozřejmě vím, že k rukole a rajčátkům, coby představitelům italské kuchyně se nejlépe hodí olivový olej. Kdybych svůj blog věnovala autentické italské kuchyni, musel by i sýr použitý v tomto salátu býti italského typu (například buvolí mozzarella či ovčí pecorino) a ne sýr balkánského typu.

Ve své mužské přesnosti a smyslu pro detail jsi přehlédl, že můj blog je věnovaný v prvé řadě vegetariánskému vaření, které je vhodné pro začátečníky a nikoliv autentické té které kuchyni. Na to bych si koneckonců ani netroufla. Kdybys byl žena, možná bys na věc hleděl v širších souvislostech a možná by sis dal dohromady, že zmíněný recept odráží mé osobní chuti, stav mé spíže a můj pohled na zdravé a šetrné vaření. Tak například ten olivový olej, který by tam podle Tebe měl být, mi nikdy nezachutnal, a proto jej u mě ve spíži většinou nenajdeš. Dále nepovažuji za ideální doporučovat olej, který se k nám dováží kamiony z Itálie, když můžeme využít kvalitní domácí bio produkce, například v podobě slunečnicového oleje. Takže kromě citronové šťávy je recept možné připravit z tuzemských surovin, což považuji za vyšší hodnotu, než autentickou chuť italské kuchyně.

Muži bývají špičky mezi šéfkuchaři, labužníky a mnohdy experty na exotické a sváteční vaření pro hosty, ale ženy vládnou domácímu krbu a rodinnému rozpočtu. A asi Tě, Martine, nepřekvapí, že já osobně si více vážím práce „obyčejných“ žen, co denně ze zaměstnání tahají nákupy, promýšlí skladbu každodenního jídelníčku s ohledem na domácí zásoby, rozpočet a výživu rodiny. Taková domácí polévka vyčarovaná z „ničeho“, která stmelí rodinu nad kouřícími se talíři, je pro mě víc, než přesně dodržený recept.

PS: díky za tip na zálivku, ale vím jistě, že bych si na ní „nepošmákla“, neboť obsahuje ingredience, které nepovažuji za zdravé, nebo pro mě chutné – mluvím konkrétně o pepři, cukru!!! a olivovém oleji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama