Z nákupního košíku... avokádo a já

4. října 2012 v 19:44 | Pipi |  Z nákupního košíku

Už nemá smysl tuhle informaci dál skrývat. Ať to všichni víte - mám novou známost! (no, samozřejmě co se jídla týče! :-)

Byla bych přísahala, že jsem už dříve avokádo jedla. Určitě jsem ochutnala guaqamole a i v nějakém salátu jsem tohoto zelenáče musela potkat. Nijak výrazně se mi však do paměti nevryl, vlastně jsem si vůbec nemohla vybavit jeho chuť či vůni. V obchodě jsem regál s tímto exotickým krasavcem míjela s chladnou rozhodností - to není nic pro mě!

Před pár měsíci jsem četla knihu o dětské výživě "Aby dětem chutnalo" od Petra Fořta. Než jsem knihu začala číst, myslela jsem si, že jsem docela vyhraněná a bojovná, co se jídla pro děti týče, ale vedle autora jsem jenom takové malé nic. Petr Fořt radikálně popisuje vliv potravin a stravování na děti a zakazuje tak osmdesát procent toho, co se obvykle zařazuje do škatulky "normální". Překvapil mně například tím, že nepovažuje za nutné dávat maso dětem do jednoho roka, ale klidně až od 18 měsíců! Mezi nejvhodnější příkrmy pro batolata jsou podle něj batáty (sladký brambor) a pozor! avokádo. Šokovalo mne, že takové exotické ovoce, které jsem sama v životě ochutnala jen jednou či dvakrát, by mělo být vhodné pro malé dítě v našem klimatickém pásu. Podle Petra Fořta je ale avokádo: "Ovoce se specifickou chutí a vysokým obsahem tuku. ideální pro dětskou výživu, protože není alergizující a snadno se rozetře do krému. Musí být dokonale zralé a hlavně nesmí být nahnilé nebo naplesnivělé". Dost mi to vrtalo hlavou. Je to v rozporu se současným trendem návratu k tradičním a lokálním potravinám a odklonem od dovážených cizokrajných surovin. Na druhou stranu i třeba takové banány jsou zcela mimo náš podnebný pás a přesto jsou běžně doporučovány i pro velmi malé děti.

Pak jsem na avokádo narazila ještě ve zcela jiné souvislosti. Víte, já jsem tak trochu blázen přes blogy, mám nejraději zahraniční, ale i tuzemské ráda pročítám. Těch s jídlem souvisejících mám v záložkách uložených dvacet osm. A těch s jinými tématy, jako móda, životní styl, bydlení, těch čtu ještě víc. No, napočítala jsem čtyřicet. Tedy dohromady skoro sedmdesát. Šílené, že? U jedné anglické dívčiny, která píše blog o svém životě a o módě, jsem se mimo jiné dozvěděla, že je veganka. A také, že snídá na toustu nakrájené avokádo. Pravidelně každé ráno! Ještě teď si pamatuji, jak divné mi to přišlo. To zelené avokádo jen tak samotné na chlebu? A to že je dobré...?


To už můj přezíravý postoj k avokádu silně narušilo. Rozhodla jsem se, že mu dám šanci. Koupila jsem jednoho fešáka za dvacku a doma zasedla k důkladné objektivní ochutnávce. Po někalikavteřinovém chuťovém zkoumání zelené dužiny se ze mne samovolně dostalo udivené wow! Zjistila jsem, že se jedná o naprosto dokonalé a lahodné zelené máslo! A v tu chvíli jsem to všechno pochopila. Jako když najdete ten obligátní poslední díl skládačky :-D To byl ten okamžik, kdy se z nechápavé pochybovačky stala pravověrná uctívačka. Ano, konvertovala jsem k avokadoismu!

Takže zhruba poslední dva měsíce kdykoliv jdu nakoupit, pokaždé pod jakoukoliv záminkou vlezu i do supermarketu a mířím rovnou ke košíku s avokády, abych aspoň dva tři kousky vzala domů. Už od večera se těším na to, jak si ráno opeču celozrnný toust a na něj si nakrájím plátky měkkého avokáda. Bez ohledu na to, jak miluju vajíčka, tak avokádový toust je pro mě momentálně na vrcholu chuťového blaha. Konečně chápu, proč je avokádo klíčovou součástí (nejen) veganského jídelníčku! Smutná jsou pro mne rána, kdy nemám nakoupené avokáda! haha


Občas, když jsem ve velmi dobrém rozmaru, tak se překonám a rozdělím se o kousek zeleného ovoce i s naším bambinem. Rozmačkám půlku avokáda společně s jedním zralým banánem a vykouzlím tak naprosto lahodnou a zároveň zdravou snídani. Jaká osvěžující změna proti chlebu s máslem a sýrem, nebo i jinak moc dobré obilné kaši! Pokud po nakrojení zjistím, že avokádo ještě není úplně dozrálé a tedy měkké, mohu ho úspěšně použít do výživného koktejlu - spolu s mlékem (rýžovým, mandlovým...) a banánem (nebo ideálně mraženým ovocem) jej rozmixuji na krémový koktejl, o který se doma pereme. Vyhrává samozřejmě junior, protože má nejvýkonnější hlasový arzenál...

A jak jste na tom s avokákem vy? Patříme do stejné "zelené" církve? Také se klaníte avokádovému božstvu? Nebo jste pohani a avokádo odmítáte?

Foto: Pipi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Therése Therése | E-mail | Web | 4. října 2012 v 21:17 | Reagovat

Pipi, úplně mimo téma, ale jak jsem zmerčila, že se na to fb rozebírá, musela jsem ti to poslat http://www.bookdepository.co.uk/River-Cottage-Veg-Every-Day-Hugh-Fearnley-Whittingstall/9781408812129

2 Pipi Pipi | E-mail | Web | 4. října 2012 v 23:29 | Reagovat

[1]: Děkuju Therése, koukla jsem se na Amazonu na ukázku z této knihy a moc se mi líbí, hned jsem si ji přidala do svého seznamu!

3 Alizia Alizia | E-mail | Web | 5. října 2012 v 9:15 | Reagovat

Avokádo je nej! Miluje ho celá naše rodina, včetně naší dcerky, zrovna včera ho večeřela :-) Taky mě překvapilo, že ho můžou takhle malé děti, a je to jedině dobře...protože je to jedna z mála věcí, které jí chutnají :-))

4 Pipi Pipi | E-mail | Web | 5. října 2012 v 16:52 | Reagovat

[3]:Přijde mi paradoxní, že exotické avokádo není pro malé děti dráždivé, zatímco kdejaké letní ovoce z místního stromu či keře způsobí kopřivku natotata.
Sama jsem v dětství trpěla častou kopřivkou z malin a jahod.

5 Kachník Kachník | E-mail | 5. října 2012 v 20:20 | Reagovat

Ahoj Avokádo je úžasné. Já si ho dělám s Lučinou, trochu česneku a soli - z toho rozmixuji hladký krém a přidám nadrobno nasekaná rajčata- vyzkoušejte- je to vynikající  a nebo je dobrý krém z lučiny avokáda a medvědího česneku.

6 Pipi Pipi | E-mail | Web | 5. října 2012 v 21:21 | Reagovat

[5]:Díky za chutné tipy, Kachníku! Zatím jsem se v experimentování moc daleko nedostala, ale už předem je mi jasné, že avokádo bude chutnat skvěle všude.

7 HaF HaF | Web | 10. října 2012 v 22:28 | Reagovat

Bezva článek, já avokádo koupila někdy v hluboké minulosti a neznalá jsem ho ochutnala nezralé - bylo trpké a nejedlé. Ale asi mu dám díky tobě ještě jednu šanci!

8 Pipi Pipi | E-mail | Web | 10. října 2012 v 23:57 | Reagovat

[7]:Tak za to se přimlouvám, Hanko. Nedozrále avokádo za nic moc nestojí, je to velký chuťový rozdíl proti tomu měkoučkému kolegovi. Když v obchodě nenarazíš na měkké avokádo, nech si ho doma pár dnů dozrát, abys měla jistotu a pak doufám, že se přidáš ke mě do "avocírkve" :-)

Děkuji za komentář!

9 Olinka Olinka | 22. října 2012 v 20:47 | Reagovat

Avokádo si občas koupím, rozmačkám s česnekem a mám výbornou pomazánku - ale pro děti to asi není. Jinak mi chuťově připadá poněkud mdlé, když ho takhle nevylepším.
Pravda je, že je to jedna z mála potravin, která obsahuje hojnost "zdravých" tuků a narozdíl třeba od mořských ryb by nemusela mít zároveň i těžké kovy.
Dlouho jsem ho neměla, až na nějaké narazím, zase si udělám česnekový večírek:-)

10 Pipi Pipi | E-mail | Web | 22. října 2012 v 23:06 | Reagovat

[9]:To je zvláštní, já nejsem schopná se donutit avokádo vyzkoušet jinak než samotné na toustu, nebo s banánem, protože úplně miluju samotnou jeho chuť. Ale ta chuť je velmi jemná, máslová a nenápadná, takže chápu, že neosloví každého.

11 Katka Katka | 12. listopadu 2012 v 12:50 | Reagovat

Ahoj Pipi, tak avokádo mám doma, zvláště teď na podzim a v zimě, hodně často. Přišla jsem mu na chuť díky mému milému, do té doby jsem toto exotické ovoce přehlížela. Jíme jej tedy jen tím nejjednodušším způsobem - překrojit a vydlabat lžičkou :-) a je to lahoda. Avokádo je vlastně jediným tukem, který je naše tělo schopné bez problémů zpracovat. Navíc jak píšeš, tak to mám i já, také miluji tu chuť a to noření se lžičky, dokud nezbude jen slupka :-).

12 Pipi Pipi | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 14:34 | Reagovat

[11]: Katko, ty máš problém trávit živočišné tuky? I kachnu? :-)

13 Katka Katka | 12. listopadu 2012 v 15:35 | Reagovat

:-D  Eh, no poslední dobou bych potřebovala spíš zdravější tuky ;-). Avokádo tedy častěji než kachýnku...

14 Pipi Pipi | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 17:18 | Reagovat

[13]: No, myslím, že si tu kachničku pak víc vychutnáš, když ji nejíš často.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama