Retro okénko: Vánoce 1948

24. prosince 2012 v 2:28 | Pipi |  Texty a postřehy


Mám dojem, že v lidské povaze je tak nějak přirozeně zakotvená touha se neustále s něčím a s někým porovnávat. Se spolužákem a jeho obří svačinou, se sousedem, který si pořídil nové auto, s mládím, které už je pryč, s ekonomickým růstem jiného království, s tabulkami, které ukazují, jak by naše děti měly růst/jíst/kakat/mluvit, kdyby byly statisticky "normální"...

Oblíbeným koníčkem mnoha lidí (a to nejen starších ročníků) je také nostalgické vzpomínání na "staré časy", kdy rohlík stál desetník a tak podobně. Nechci tím říci, že to odsuzuji, já sama trávím přemýšlením o minulosti víc času, než je zdrávo a také si ještě pamatuji, kdy jsem si jako malá kupovala točenou zmrzlinu za kačku... ha ha




Ráda bych vás tedy na první svátek vánoční nostalgicky pozvala k nahlédnutí do vánočního čísla dámského časopisu z roku 1948. Dvě strany jsou přímo věnovány vánočnímu vaření s předpisy na jednotlivé chody od štědrovečerní rybí polévky až po novoroční menu s čočkou a zapečenými višněmi v podobě dezertu.




Na celém vánočním menu mě zaujalo mnoho věcí, například stále ještě "povolení" šneci, kteří se mimochodem dle předpisu mají dusit 2 a půl hodiny! Nebo jablkový závin coby dezert štědré večeře. Autorka M. Klimentová o taženém závinu zajímavě píše: "Úspěšné vytažení těsta na závin nezávisí jen na dobré jakosti a druhu mouky, ale i na odpočinutí těsta v teple. Tak jako z mouky vlhké, tak také z těsta neodpočinutého závin nevytáhneme. Neboť pružnost a tažnost těsta závisí na lepku (jsou to nabobtnané bílkoviny mouky), který k bobtnání potřebuje čas, asi 30 minut a pak teplo. Proto zaděláváme mouku vlažnou tekutinou a vyhnětené těsto odpočívá pod nahřátou nádobou, a proto také necháváme těsto odpočívat. Abychom pak závin snáze a stejnoměrně vytáhly, vyválíme si těsto válečkem na pomoučněné utěrce, a pak ji teprve opatrně vytahujeme. Jablka do závinu čistě myjeme a krouháme nebo na hrubo strouháme i se slupkou - ta se rozpeče."

Rypáček pro sylvestrovský stůl a božíhodový dort




Všimněte si laskavě absence bramborového salátu na štědrovečerním menu.




Děda Mráz v Moskevském domě Sovětů beseduje s malými hosty a pro každého má dáreček a laskavé slovo...




A ještě móda z osmačtyřicátého...

Na závěr bych vám všem ráda popřála krásný Štědrý den, hodně klidu (nebo raději vzrušení? :-) a rodinné pohody po celé svátky. Věřím, že budou klidnější a svobodnější, než ty v onom dramatickém osmačtyřicátém roce!

Myslíte si, že jsme v dnešní době prokazatelně šťastnější, než byli naše (pra)babičky a (pra)dědečkové na pokraji padesátých let, nebo nám neukojitelná honba za výkonem a materiálem neumožní si užít okamžiky štěstí a soustředit na to podstatné?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama