Můj víkend s živou stravou

9. června 2013 v 1:19 | Pipi |  Texty a postřehy


Hned po tom, co jsem minulou sobotu nad ránem dopsala svůj příspěvek o jablečných kačenkách, začal můj předem naplánovaný odlehčený víkend. Už dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou zkusit se na den oprostit od pevné stravy a pít pouze ovocné a zeleninové šťávy. O drsnější variantě s pitím pouze vody jsem vůbec neuvažovala, jelikož jsem se kdysi párkrát postila o džusech a vím, jak moc je to (alespoň pro mě a především psychicky) těžké. Taková věc se nedá provádět za běžného provozu, kdy musím vstávat a obskakovat dítě, vařit snídani, svačinu, oběd, jít na procházku, nakoupit, vydávat spoustu energie. Ne, ne! Na odříkání potřebuji klid a rozjímání... :-)

Když mi nedávno pan domácí oznámil, že by zmíněný víkend rád zajel s malým juniorem na chalupu a já měla před sebou neodolatelnou vidinu víkendu jenom sama pro sebe, začal mi v hlavě hlodat nápad na šťávindový víkend. Věděla jsem, že budu doma v klidu pracovat a nebudu lítat po všech čertech a po cestě omdlévat hlady. Byla to tedy ideální příležitost, která se jen tak neopakuje. Bezva námět na článek, řekla jsem si také. Jenže, když jsem si představila, že bych přišla o svoji nejoblíbenější činnost - večerní chroupání brambůrků a popcornu u dobrého filmu - trochu jsem se zalekla své vůle. Ne, opravdu není tak silná, jak si možná myslíte. Ještě teď si pamatuji, jak jsem poslední půst před mnoha lety zakončila večerní žranicí kuřecího rizota. Ano, to bylo ještě v době, kdy jsem maso jedla, takže to bylo snad za Rakouska Uherska :-)

S obavou o trapné fiasko jsem tedy svůj plán lehce přepracovala a zmírnila. Rozhodla jsem se, že celý víkend strávím na syrové (živé) stravě, tedy coby víkendová vitariánka. Stále to znamenalo výrazné odlehčení od běžné stravy, nicméně s povoleným chroupáním a mlsáním v podobě "živých" krekrů a sladkých tyčinek. Aneb vlk se nažral a koza zůstala celá! Celý víkend jsem se "prala" se syrovým ovocem a zeleninou, oříšky a semínky a rozhodla se o tom na blog napsat jakousi reportage, protože si myslím, že to může být zajímavé i pro ostatní.

A jak se mi dařilo? Neomdlela jsem hlady? Nezavalila mne zeleninová lavina? Neuklouzla jsem po spoustě banánových slupek v bytě? Tak napínavé jako v detektivce to nebylo, nicméně zajímavé rozhodně. Čtěte prosím dále...


Šťáva, která mne provázela celým víkendem


Na úvod mi dovolte pár slov k vitariánství, které je obecně řečeno založené na konzumaci syrové rostlinné stravy. Sledujete-li pravidelně můj facebook, tak si jistě vzpomenete, že jsem asi v únoru četla zajímavou knihu Syrová strava jako životní styl. Sama jsem tuto knihu nijak nevyhledala, Vesmír mi ji podstrčil na přihrádku vrácených knih v knihovně a takové výzvy já neodmítám, takže jsem si ji půjčila a doma se do ní s chutí začetla. Moje obzory o syrové stravě se tím nesmírně rozšířily. Například jsem vůbec netušila, proč vitariáni tak trvají na onom označení "živá" strava, vždyť stačí říct syrová, ne? Jenže ono to opravdu nestačí. Syrové může být třeba mléko, maso, vejce a přitom nic z toho není přijatelné pro vitariánskou (a zároveň veganskou) stravu. Ačkoliv jak čerstvé mléko, maso i vejce obsahují spoustu živin, ba i vitamínů a minerálů, nejsou to potraviny živé, spíše naopak. Označení živé mohou nést čerstvé a uzrálé ovoce, zelenina, bylinky a různé jedlé květy a listoví, dále za studena lisované panenské oleje, čerstvá (nebo naklíčená) semínka a ořechy. Dále se používají sušené ovoce, rajčata a bylinky, musí však být dehydrovány do teploty zhruba 40 stupňů, při které zůstává zachována většina vitamínů a hlavně enzymů! Toliko moje malé shrnutí k syrové stravě, aby bylo jasné, o čem je toto téma.

Suroviny na avokádovou polévku


Možná byste rádi věděli, proč jsem se pustila do postního víkendu, když už tak jako tak jím docela zdravě. Ačkoliv se nabízí odpověď typu, že "lidské tělo je chrám čistoty a tak bychom ho měli pravidelně čistit", opravdový důvod je trochu někde jinde. To, co mne fascinuje na vitariánském způsobu stravování asi nejvíc, je onen úbytek únavy z trávení vařené stravy a na něj navazující příliv energie, na kterém se většina vitariánů shoduje. Přijde mi ohromná představa, kolik bych toho za den stihla, kdybych pořád nemusela řešit únavu (fyzickou, ale i psychickou), velkou potřebu spánku a neochotu brzo ráno vstávat. Víkend, kdy jsem měla být výjimečně doma sama, jsem chtěla maximálně využít na práci, ale i na čas pro sebe. Odlehčený stravovací režim mi toto sliboval. Navíc jsem mohla účinky syrové stravy na sobě pozorovat v delším časovém rozpětí a bez míchání se stravou vařenou.


Datlové bonbóny s meruňkami - povolené mlsání


Rozhodla jsem se kvůli článku si zapisovat všechna jídla a šťávy během víkendu, protože jsem si říkala, že by vás možná pro představu zajímalo, kolik a čeho jsem za celý den snědla, nebo vypila. Takže tady to je:

SOBOTA

10 hodin - první ranní čerstvá šťáva (mrkev, grapefruit, jablka) - byla by normálně dřív, ale šla jsem noc před tím pozdě spát

11.30 - první hlad, dávám si kousek čerstvé mrkve, abych stihla "uvařit" a nafotit oběd a neomdlela hlady

13 hodin - obědvám avokádovou polévku s italskými krekry. Zralé avokádo jsem rozmixovala s půlkou okurky, čerstvými lístky bazalky, trochou citronové šťávy a trochou vody - božská hedvábná polévka, ze které jsem byla jako u vytržení!

15 hodin - nemám vůbec hlad, ale honí mě mlsná, odolávám vábení vitariánských sladkostí, neboť jsem zvědavá, jak dlouho vydrží pocit sytosti po vydatné polévce

16.30 - první pocit hladu a prázdného žaludku

17.30 - odpolední šťáva (opět mrkev, grapefruit, jablka)

19.30 - cuketové "chlebíčky" s pomazánkou a římským salátem (na plátky cukety jsem namazala pomazánku z předem namočených a v hmoždíři rozdrcených mandlí se třemi najemno nakrájenými sušenými rajčaty a trochou koření)

24 hodin - asi do tří hodin jsem sledovala filmy a snědla při tom jeden banán, zbytek italských krekrů od oběda a několik datlových bonbónů s meruňkami

Cuketové "chlebíčky" s pomazánkou


Jak už jsem psala, v noci ze soboty na neděli jsem pracovala do večera a pak jsem před spaním sledovala filmy, takže jsem usnula kolem třetí (kdy jindy ponocovat, než když jsem sama doma a nemusím druhý den vstávat, ne?), takže se mi v neděli podařilo vstát až ve dvanáct hodin! Neuvěřitelné, byla jsem z toho sama v šoku, ale kromě kočky nebyl doma nikdo, kdo by se dostatečně hlasitě dožadoval pozornosti... :-)

NEDĚLE

12.30 - zelený koktejl (2 banány, 10 lístků meduňky citronové, 7 malých listů římského salátu, trocha citronové šťávy a voda na zředění)

14 hodin - svačím svoji oblíbenou kokosovou tyčinku a pociťuji trochu chlad (což je u mne dosti normální stav)

16.30 - odpolední šťáva (opět mrkev, grapefruit, jablka)

19.30 - trochu mi dochází nápady i suroviny a tak splácávám večeři v podobě cuketové pomazánky s lněnými krekry a čerstvým salátem. Na pomazánku jsem nastrouhala asi půlku menší cukety, přimíchala několik sušených rajčat a přisypala mleté mandle. Na to, jaká to byla nouzovka, vyšla pomazánka nakonec dobře, mleté mandle nasákly přebytečnou tekutinu z cukety a směs byla příjemně hustá a mazlavá.

23.00 - banánová kaše s vlašskými ořechy a kousky čokolády - vidličkou rozmačkané banány, smíchané s ořechy a nahrubo pokrájená (vitariánská) čokoláda


Suroviny na nedělní zelený koktejl


Celý víkend proběhl více méně bez komplikací. V pátek večer jsem sice udělala obří nákup ovoce a zeleniny, ale i tak mi v průběhu víkendu docházely suroviny. V sobotu jsem také chvílemi pociťovala mírnou bolest hlavy, jinak jsem celý den pracovala s elánem a energií a usnula jsem až kolem třetí hodiny ráno. Potom jsem v neděli sice vyspávala až do poledne, nicméně v pondělí ráno jsem se zase nečekaně probudila v 5.30 a dál už jsem nepotřebovala spát. Jindy se mi to nestává, takže předpokládám, že se jednalo o dobíhající účinek syrové stravy z víkendu.


Zelený koktejl s meduňkou


Nepřekvapilo mne, že moje víkendová strava byla tak lehká na trávení, že jsem ji v žaludku skoro necítila. Nebyl přítomen žádný pocit těžkosti a únavy po jídle! Celý víkend jsem se cítila nesmírně klidně a tak nějak étericky, skoro jakoby se mne pozemské problémy vůbec netýkaly. Zní to neuvěřitelně, že? Na druhou stranu je třeba říct, že jsem u syrové stravy postrádala jakousi vřelost a zahřátí, které jsou zase typické pro jídla vařená. Spolu s horkým čajem to byla věc, která mi o víkendu nejvíc chyběla. Coby osoba zimomřivá jsem na podobné věci citlivá. Jsem si jistá, že živé jídlo dodá tělu maximum živin a energie bez nutnosti dlouhého trávení a splní tedy svůj účel, ale kde je požitek z jídla?


Kokosovo-jahodová tyčinka


Jsem moc ráda, že se mi podařilo celý víkend věnovat pouze syrové stravě, protože jsem si na vlastní kůži uvědomila její účinky, ale i hranice. Vím, že bych nechtěla být pouze na živé stravě a myslím, že to ani není nutné, natožpak vhodné do našeho podnebného pásu se čtvero různými obdobími. Nicméně pokud i vy také třeba pijete čerstvé šťávy či koktejly, tak asi víte, že jakmile jednou pocítíte účinky živé stravy na svém těle, není již cesty zpět. V dobrém slova smyslu... :-) Vím, že slunečná strava maximálně vyživuje všechny buňky v těle a ta vařená je holt více na požitek z jídla a nevidím na tom nic špatného. Jde myslím jen o to najít ten správný poměr vařené a živé stravy tak, aby byl člověk zdravý a spokojený a přitom nebyl naštvaný, že je na "dietě". Požitek z jídla je totiž věc nesmírně důležitá, souhlasíte?


Cuketová pomazánka s lněnými krekry


Klady a zápory syrové stravy, jak je vidím já:

+ ohromný zdroj vitamínů, minerálů a enzymů v přírodním, neporušeném stavu
+ lehká stravitelnost (pro lidi se zdravým trávením)
+ lákavý vzhled hrající všemi barvami
+ dobrá dostupnost čerstvých surovin od jara do podzimu, zvláště pro lidi s vlastní zahradou
+ nulová podpora utrpení zvířat pro potravinářské účely
+ jednoduchá příprava, minimum nádobí
+ možnost vybrat si individuální způsob zařazení živých potravin do běžné stravy (např. pouze čerstvé šťávy, koktejly nebo zeleninové saláty, vitariánské sladkosti...)

- špatná dostupnost čerstvých lokálních surovin v zimním období - podpora dovozu cizokrajného ovoce a zeleniny
- kontraproduktivní ochlazující účinek syrové stravy v zimním období
- vyšší cena základních surovin (dovážené avokádo, ovoce a zelenina mimo sezónu, oříšky a semínka v bio kvalitě)
- horší stravitelnost některých rostlinných látek zasyrova (například lykopenu z rajčat)
- vyšší riziko mikrobiálního přenosu (především u hub a špatně omytého ovoce a zeleniny)
- větší prvotní investice do speciálních přístrojů (odšťavňovač, sušička ovoce, mixéry, různá krouhadla atd.)
- nedostatečné rozvinutí vůní (syrové jídlo zkrátka mnohem méně voní, než strava tepelně upravená)


Na závěr nezbývá než doufat, že se vám můj příspěvek líbil a moc ráda se dozvím vaše názory na toto téma, včetně vašich osobních zkušeností se syrovou stravou!

Foto: Pipi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B* B* | Web | 9. června 2013 v 7:24 | Reagovat

Přečetla jsem poctivě a pečlivě!
To jeuplně skvělé, že se víkend takhle podařil. Já si říkám, že jednou až takhle taky budu doma sama budu taky praktikovat vitariánství, nicméně ještě nikdy jsem se k tomu nedokopala..
A všechno vypadá tak krásně! hlavně se mi moc líbí ta polévka z avokáda a okurky.

2 Alizia Alizia | Web | 9. června 2013 v 8:19 | Reagovat

Muj ex byl vitarian, tak vim, co to obnasi. Taky jsem to obcas na par dnu zkusila, ale zit takto furt v nasi spolecnosti si moc nedokazu predstavit. Mu taky trosku hrablo, nikam jsem s nim nemohla, objednaval si jen vodu a vsechny strasne poucoval :-) na par dni jako mirny detox si myslim super, taky bych ted chtela si kazdy tyden dat jeden odlehceny den, tak jsem zvedava, jak to s ditetem zvladnu :-) Ty sis to naplanovala skvele, i co se tech pokrmu tyce, neco z toho bych si dala hned :-)

3 Lucie Lucie | Web | 9. června 2013 v 9:52 | Reagovat

wau, bezvadný, nápaditý článek. Taky se mi líbí koncept vitariánství a hodně z něj čerpám, ale asi bych taky nedokázala jíst výhradně podle jejich filosofie. Nicméně třeba snídaně mívám většinou živé, pokud nepeču :-) Většinou smoothie, ovocné, zeleninové saláty, oříšky, semínka... Jako ranní nakopnutí myslím, že ideální, oběd už to chce ale teplý :-)

4 Pipi Pipi | E-mail | Web | 9. června 2013 v 13:04 | Reagovat

[1]: Děkuju, ano, avokádová polévka byla z celého víkendu nejlepší záležitost! :-)

5 Pipi Pipi | E-mail | Web | 9. června 2013 v 13:07 | Reagovat

[2]: Díky za komentář, Alizio. To poučování od vitariánského expřítele muselo být hrozné, většinu lidí to bohužel spíš odradí, než naláká.

6 Pipi Pipi | E-mail | Web | 9. června 2013 v 13:09 | Reagovat

[3]: Také mi vyhovuje si hned po ránu dát něco "živého" - šťávu, nebo koktejl. Přijde mi to dobré hlavně pro trávení, které je po spánku prázdné a tak se mohou všechny ty vitamíny hned zapojit do organismu... Díky za komentář, Lucko!

7 Dáša Dáša | Web | 10. června 2013 v 14:07 | Reagovat

Moc pěkný článek, přečetla jsem ho od začátku až do konce, což obvykle nedělám:-) Dát si občas raw food je myslím dobrá věc, ale určitě ne pořád. Jsem taky chladnější typ, takže přes léto mi syrová strava nevadí, ale v zimě bych takto jíst nemohla. Myslím si, že by se mělo jíst všeho s mírou a to samé platí o raw food. Sama jsem si v poslední době uložila hromadu receptů ze živých surovin, které chci vyzkoušet, ale bude to vždy jen takový doplněk denní stravy ne hlavní součást mého jídelníčku. Jinak gratuluji ke zvládnutému víkendu.

8 Pipi Pipi | E-mail | Web | 10. června 2013 v 18:34 | Reagovat

[7]: To mám radost, že jsi dočetla až do konce, Dášo! Souhlasím, že pro většinu lidí je lepší kombinace syrové a vařené stravy. Mělo by to myslím být v souladu s naší sezónou a také individuální tělesnou konstitucí.

9 Katka Katka | 12. června 2013 v 20:43 | Reagovat

Skvělý průřez odlehčeným víkendem! Takřka každý den se ze syrové stravy skládá má snídaně i oběd, občas i svačina. Ale být 100 % vitariánkou bych asi nedokázala, tepelně upravované jídlo mi totiž moc chutná. Navíc, co jsem viděla ženy žijící léta na vitariánské stravě, tak ani moc jako ženy nevypadaly, spíš mi přišly jako kostry se šlachami potažené kůží, asexuální, bez ženských tvarů i rysů v obličeji. Štíhlost určitě, ale čeho je moc... prostě bych takhle vypadat opravdu nechtěla.
Ale děkuju za recept na avokádovou polévku, vyzkouším. Miluju studenou okurkovou polévku, tu si budu dopřávat teď v létě. V horku jsou taková jídla nesmírně osvěžující.

10 Madla Madla | E-mail | Web | 15. června 2013 v 19:33 | Reagovat

Jojo, v létě a jako takový malý prád dní trvající detox to muselo být skvělé! Já zase drdržuji jednou, dvakrát za měsíc jeden půstový den (jen piju vodu a kopřivový čaj) a kupodivu to zvldádám i za plného provozu s dětma a jejich krmením a tak. (I když je fakt, že teď v pátek jsem se chtěla zase postit, ale obě děti byly nemocné, tak jsem to nezvládla).
Taky si často dopřávám "živou" snídani a svačinu, v horkých letních dnech mnohdy i další chody, ale myslím, že člověku žijícícm v našem podnebním pásu prostě víc sedne kombinovaná strava. Navíc mi přijde tato strava hodně ochuzená o bílkoviny a ty jsou důležité pro růst svalové hmoty. Takže pokud vitarián hubne, nehubne nejspíš nijak zdravě, protože hubne i svaly.
Já jsem zimomřivý typ, takže tento typ stravy mi tak úplně neseděl, ale krásně jsi to shrnula a za to ti děkuju! Teď, s konečně letními teplotami, se bude takřka vitaránsky mlsat skoro samo :-)

11 Pipi Pipi | E-mail | Web | 16. června 2013 v 14:48 | Reagovat

[9]: Děkuju za názor, Katko. Co jsem tak o syrové stravě četla, tak by měl její účinek být takový, že obézní člověk zhubne a příliš hubený člověk naopak přibere. Nevím, těžko soudit, ale nezdá se mi, čím by se mohl hubeňour obalit, jedině, že by pojídal hodně tučných oříšků a avokád...? A souhlasím, že přílišná hubenost není moc atraktivní, zvláště u žen. Ačkoliv ne každá štíhlá žena za svoji hubenost může, že?

12 Pipi Pipi | E-mail | Web | 16. června 2013 v 14:54 | Reagovat

[10]: To jsi vážně dobrá, Madlo, že děláš pravidelné půsty! A pokud ti to při běžném provozu nepřekáží, tím líp! Já jsem to vždycky snášela spíš hůř, hodně se ve mě kumulovala jakási vzteklost, že se "nemohu" najíst, tak jsem s tím přestala. Detox se má dělat dobrovolně a s pozitivním přístupem a já ze svých minulých pokusů neměla dobrý vnitřní pocit.

Ale jak říkáš, v létě v našich podmínkách, když stromy plodí a zahrádky vydávají čerstvou zeleninu je větší konzumace syrové stravy přímo ideální a myslím i přirozená!

13 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 20. června 2013 v 1:55 | Reagovat

Léto se přímo podbízí pestrou paletou čerstvé zeleniny všemožných druhů, tak si syrovou stravu opravdu užívám téměř každý den, ale neumím si představit, že bych se takto stravovala výhradně. Děkuji za krásné shrnutí,zítra snídám tu tvou neodolatelnou šťávu z mrkve, grapefruitu a jablka. Už jen ta její barva vnáší do celého dne velmi pozitivní náboj :-)

14 Pipi Pipi | E-mail | Web | 20. června 2013 v 16:21 | Reagovat

[13]: Děkuju, Šárko! Mám stejný pohled na věc, třeba v těchto vedrech je přímo nejlepší jíst syrovou stravu a ovoce, funguje to bezvadně, člověka to nezatíží trávením. Zrovna jsem onehdy v parnu jela tramvají a bylo mi na omdlení, protože jsem blbec posnídala "normálně" - tedy chleba s máslem, nebo sýrem a kvůli trávení jsem měla odkrvenou hlavu a bylo mi mdlo. Kdežo kdybych si vypila svoji šťávu, cítila bych se o mnoho lépe. Není nad vlastní zkušenost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama