Komentáře

1 Katka Katka | 17. července 2013 v 10:08 | Reagovat

Ahoj Pipi,
minulé "kuchařkové" povídání jsem jen tak prolétla, protože veganství není můj šálek čaje, ale tento Tvůj článek jsem zhltla. Díky za vyčerpávající shrnutí, muselo být pro Tebe časově náročné srovnávat obě kuchařky a zjistit tak třeba, že jsou si některé recepty hodně podobné.
Některé Tvé kritické poznámky mi ale knihu ukazují v příznivém světle - například ty ovocné knedlíky. Přiznám se, že v tomto nejsem vlastenka, protože k mým oblíbeným jídlům rozhodně nepatří. A hlavně právě kvůli tomu, že jsou na mě strašlivě syté a je v nich málo šťavnatého ovoce. Díky Hance Michopulu jsem ale zjistila, že se dají udělat malé knedlíčky a ovoce dát navrch. Vůbec by mě to nenapadlo, ráda bych to vyzkoušela a možná tak vzala ovocné knedle na milost :-).
Protože jsem právě ta "konzerva", která se přesně drží receptu a zůstává u osvědčených mňamek, docela bych se po těchto kuchařkách poohlédla... ale jen z knihovny, vzhledem k tomu, že, jak píšeš, je v nich zbytečně moc cizokrajných přísad a chybí například pohanková, jáhlová a další ryze česká jídla. To je velká chyba autorky a mystifikace čtenářů, protože bych očekávala skutečně tuzemské recepty... samozřejmě ozvláštnění něčím cizím proč ne, ale ne na úkor "našeho". Chápu, že Tobě coby zkušené kuchařce vadí Hančino sebevědomí a vnucování těch "pravých a jediných" jídel, ale mně kupodivu ne, protože z toho, co jsem nepřevzala z rodinného zlata, ráda přijmu cizí vynikající a osobitý recept.
A ještě, na závěr, také mě štve, že nám tu vznikají farmy a farmářské trhy. Odjakživa byly v českých zemích statky a působili v nich statkáři, hospodáři, velkostatkářky a selky. Nevím, proč by se nemohly trhy nazývati sedlácké nebo statkářské... Asi by to neznělo tak "in"... :-(

2 Pipi Pipi | E-mail | Web | 17. července 2013 v 11:48 | Reagovat

[1]:  Ahoj Katko, jsem ráda, že Tě tento díl zaujal a chápu, že Tě kuchařky lákají k pročtení. Sama jsem si je také chtěla prohlédnout už jen pro ty krásné fotky a pro inspiraci na zeleninová jídla. V tomto ohledu jsou fajn, akorát při bližším seznámení jsem holt narazila na věci, které mi vadí, třeba ten autorčin zvyk věci zobecňovat.

Nemám nic proti vaření dle přesného receptu, u některých jídel bych se bez přesného rozpisu surovin a popisu přípravy neobešla, to si nemysli! Paní Michopulu ale mluvila o zeleninové polévce a o tom, že jí vadí takové ty "co dům dal". Jenže podle mě dobrá hospodyně musí umět využít vše co jí zásoby a rodinný rozpočet dovolují a právě v polévce se krásně zužitkují zbytky zeleniny, či uvařené rýže, těstovin atd. A nepřijde mi správné to přehlížet a tvrdit, že každá polévka by měla být ta nejlepší možná a vždy podle přesného receptu.

Děkuju za komentář a pokud by sis chtěla knihy pročíst, stále je mám u sebe a můžu Ti je půjčit. :-)

3 Lenka Lenka | E-mail | Web | 17. července 2013 v 17:09 | Reagovat

ahoj, vlastním sice jen knihu podzim-zima, ale ráda bych dala i svůj názor na tuto kuchařku. mě osobně třeba hodně vadí, že je kniha plná "hluchých míst", které podle mého nejsou zcela zvládnuty po obsahové stránce - mám na mysli např. jedna strana název zeleniny, druhá strana 3 řádky o zelenině, 3 strana obrázek zeleniny, 4 strana seznam receptů, 5 strana teprve první recept... to co např. Jamie Oliver zvládá bravůrně a to sloučit povídací a receptovou část, to mi zde celkem chybí... najednu stranu oceňuji na paní Michopulu to, že ukazuje sezónní druhy zeleniny, ale ve výsledku z toho vyjde dobře jen ta obvyklá zelenina a ten zbytek mi přijde pozapomínán, přičemž si myslím, že receptů z mrkve, brambor, celeru,... máme spousty, ale spíše bych ocenila novinky z těch méně používanějších druhů zeleniny...
plus ten místy poučující styl psaní mi občas taky dost vadil...
ale jinak co se fotek a nápadu týče, tak se mi kuchařka moc líbí ;) a např. recept na celerovou remuládu je boží!

4 Pipi Pipi | E-mail | Web | 17. července 2013 v 18:46 | Reagovat

[3]: Ahoj Lenko, děkuju Ti za zasvěcený názor. Nemohu než souhlasit. Brambory mají šest samostatných receptů plus další i v jiných kapitolách a pastinák má recept jeden a to na šťouchané brambory s pastinákem...

5 Lucie Lucie | Web | 20. července 2013 v 22:05 | Reagovat

Pipi, smekám. Opravdu vyčerpávající recenze knihy. Mám doma pouze první díl, ale ve spoustě věcech s tebou souhlasím. Není mi blízký její styl psaní, třeba na rozdíl od Hanky Zemanové. Také mi přijde, že kniha zahrnuje poměrně málo receptů, oddíl věnovaný nějaké surovině a k ní se pak neváže žádný recept, to mi přijde lehce odfláklé.... budu se těšit na další recenze :-)

6 Pipi Pipi | E-mail | Web | 21. července 2013 v 1:09 | Reagovat

[5]: Jsem ráda Lucko že i v tomto tématu se shodujeme, trochu jsem se obávala, jestli se svými výhradami vůči knize nebudu osamocená.

Děkuju za povzbuzení, vážím si toho! :-)

7 toffo toffo | 24. července 2013 v 8:43 | Reagovat

Ahoj Pipi,velká práce na takovém článku. Opravdu mě moc zaujal a hezky se četl (také obdivuji, že jdeš s kůží na trh). Budu se těšit na další.

8 Pipi Pipi | E-mail | Web | 24. července 2013 v 15:19 | Reagovat

[7]: Ahoj toffo, děkuju za komentář, jsem ráda, že Tě článek zaujal!

9 Magdaléna Magdaléna | Web | 8. srpna 2013 v 21:24 | Reagovat

Ahoj Pipi,
moc děkuji za článek, protože právě po těchto knihách se již nějakou dobu poohlížím. Líbí se mi celkový nápad vaření ze sezónních surovin, ale když jsem si přečetla o poučovacím stylu a "nešetření" místem, tak si koupi asi rozmýšlím. Přeci jenom mám raději, když autorka napíše i své neúspěchy, čeho se vyvarovat, atd...
.
Moc se mi líbí tvůj blog - a to i díky jeho grafické stránce a promyšlenosti dopředu... rozhodně sem budu zacházet častěji :)
.
Děkuji a hezký večer

10 Pipi Pipi | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 20:32 | Reagovat

[9]: Ahoj Magdo, děkuju Ti za milý komentář!

Jestli máš tu možnost, udělej to s kuchařkami z farmářského trhu jako já - vypůjč si je v knihovně. Knihy jsou to vizuálně moc pěkné a spoustu receptů je tam takových snadných, či základních a mnohé jsou povedené. Doma v knihovně bych tyto kuchařky mít nechtěla, ale s chutí jsem si je pročetla a ofotila několik receptů.

Jsem moc ráda, že se Ti u mě na blogu líbí! :-)

11 Therése Therése | E-mail | Web | 8. října 2013 v 14:48 | Reagovat

Ta poslední fotka je nádherná!!

12 Justina Justina | 1. prosince 2013 v 15:49 | Reagovat

Já moc dobrou zkušenost nemám, co jsem zatím vařila, bylo poměrně složité, výsledek nijak zvláštní - chuť je netradiční, má sice něco do sebe, ale nevím jestli to je úplně dobré:), recepty jsou často s příliš cukry a tuky(takže žádná zrovna zdravá strava). No uvidím, třeba najdu i ty dobré recepty, zatím jsem spíš rozčarovaná...

13 Fiina Fiina | 26. ledna 2014 v 0:31 | Reagovat

Pipi, já myslím, že kuchařce nechybí víc receptů ve smyslu zdravého stravování. Nemyslím to vůbec zle, ale cílová skupina těchto kuchařek nejsou makrobiotici, ale přesně, jak píšeš lidé, kteří mrkev používají převážně jen do polévek a ořechy do cukroví. Myslím, že to je hodně o životním stylu, buď vaříš hodně luštěniny,používáš alternativní sladidla, pečeš z celozrnné mouky atd. nebo vaříš klasicky ze surovin, které koupíš v každém supermarketu a vaření s celozrnnou moukou je pro tebe spíš experiment. Proto si myslím, že kombinovat oba směry do jedné kuchařky ani nejde. a ani o tom nejsou farmářské trhy. Pro mě je to víc věcí prodejen se zdravou výživou. Mě se pojetí kuchařek co do obsahové stránky naopak docela líbí. obsahově mi připomíná mojí nejoblíbenější kuchařku z dětství, která byla také zaměřená na ovoce a zeleninu. vždy tam byla nějaká plodina,stručná charakteristika (často i méně čtivá) a pár receptů, jak s danou surovinou naložit. přesně, jak to má hanka michopulu. kontakty na zelináře by sice byly fajn, ale pak by knížka ztrácela na nadčasovosti, nemluvě o tom, že jiní dodavatelé jezdí do Klánovic a jiní třeba do Brna. Co se týče stylu psaní, tak mi taky vadí trochu nadřazený styl. Obsahově znám hlavně 1. díl, ten mi přijde fajn, i když by bylo lepší věnovat se právě i těm méně známým surovinám víc (např. černé ředkvi), na druhou stranu čím známější surovina tím víc receptů, dává opět logiku a nechává knížku víc použitelnou pro masové publikum, které hledá hlavně recepty na na nové využití mrkve a na neznámou zeleninu jen okrajově. 1. díl mi také přijde lépe graficky zpracovaný. Do 2. dílu jsem pouze nakoukla, některé recepty mi přišly až těžce primitivní (např. rajčatový chlebíček), kolikrát jakoby se ani nejednalo o vaření. graficky mi přišel také méně přehledný. celkově mi prostě 2. díl přijde méně povedený, ale možná je to jen první dojem, kuchařku jsem neměla čas moc zkoumat. jinak co jsem vařila z 2. dílu bylo všechno moc dobré. ale i tady mi vadí, že do receptu na štrůdl používá kupované lístkové těsto a na noky s dýni, noky také kupované. oboje by si zasloužilo vlastní recept.

14 Pipi Pipi | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 20:58 | Reagovat

[13]: Děkuji Fiino za zasvěcený názor do debaty!

Je fakt, že jsem kuchařku hodně kritizovala, nicméně sem se snažila pečlivě vypsat všechna pozitiva, která jsem na kuchařce našla, aby moje subjektivní kritika byla alespoň malinko objektivní... :-) V mnoha ohledech s tebou souhlasím, zvláště s tím, že se jedná o kuchařku pro masy.

Nicméně není pravdou, že bych si přála, aby tato kniha byla v makrobiotickém stylu, to rozhodně ne. Také si nemyslím, že by se "konvenční" a "zdravější" vaření mělo od sebe striktně oddělovat, aby se někdo náhodou nenakazil. Naopak, myslím, že by se mělo více míchat! Proč by si konvenční jedlík nemohl k flákotě udělat nějakou dobrou zeleninku, která mu onehdá tak chutnala? Proč by každý kdo chce jíst zdravěji měl odříkat milované maso? Svět není jen černý a bílý, lidé se nemohou rozdělovat na ty, co vaří knedliky s masem a na ty, kteří nad vším, co není bio, ohrnují nos.

Konkrétně řečeno, bylo by mi například sympatické, kdyby autorka využívala více lidových (rozuměj našich původních) surovin typu pohanka a jáhly, protože mi to souzní s oním vyzdvihovaným návratem ke kořenům, návratem k našim sezónním plodům. Toto se úspěšně podařilo autorkám knihy Jezte česky!

Ocenila bych, kdyby z té padesátky sladkých receptů bylo v každé knize alespoň po jednom koláči, kde by se využila jiná, než bílá mouka, nebo jiné sladidlo, než cukr. Nikoliv proto, aby se to masám nutilo, že takhle je to pro ně lepší, ale aby ti, kteří uvažují o zdravějším pečení, našli v knize inspiraci a odvahu to zkusit. Aby se díky lákavě vypadajícímu pokrmu a prověřenému receptu do alternativy pustili i lidé, které by to jinak nenapadlo. Hlavně však proto, aby složení receptů bylo pestřejší!

Mám pocit, že hlavními účely každé knihy je to, aby nabídla čtenáři nový pohled na věc, překvapivou inspiraci, rozšířila povědomí a obzory. U mě konkrétně se toto nevyplnilo, ačkoliv nepochybuji, že u jiného člověka to mohlo zapůsobit přesně opačně!

Ještě jednou díky za komentář.

15 Jana Jana | 9. července 2014 v 17:39 | Reagovat

Zdravím. Recepty z farmářského trhu mám oba díly a obě knihy mi přijdou fajn. Recepty v ní jsou snadné, rychlé, povídání okolo se příjemně čte - naladí člověka k vaření i ve chvíli, kdy už je po týdnu celý uvařený a přísady do hrnce spíš jen háže. Pokud chce někdo přísady obměnit nějakou alternativou, myslím že mu v tom nic nebrání. Člověk se nemusí slepě držet psaného, no ne? Jako inspirace poslouží fantasticky. Jinak ovšem děkuji za článek a přeji krásný den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.