Letní knižní speciál 3 - Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji

3. srpna 2013 v 23:48 | Pipi |  Testování kuchařských knih



Celé léto provádím detailní průzkum různých kuchařských titulů a tím v pořadí již třetím, který jsem si do letního čtecího speciálu vybrala, je kniha s dlouhým názvem Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji. Autorkami knihy jsou Christiane a Birgit Schäfer. Název je sám o sobě dosti výmluvný - tentokrát půjde o zdravé vaření s vyloučením výše zmíněných potravinových alergenů.

Zatímco minulé tituly (od Hany Michopulu a Isy Chandry Moskowitz) byly spíše osobní a autorky se v nich dělily o své oblíbené recepty na dané téma, dnešní kuchařka je zaměřená více funkčně. Jejím hlavním úkolem je předat rodičům malých dětí, trpících alergií na pšenici, mléko, vejce či sóju, rady a informace k tomuto omezenému jídelníčku a recepty na jídla bez alergizujících surovin, ovšem s dostatkem důležitých živin. Ačkoliv doma netrpíme žádnou podobnou nesnášenlivostí, při čtení této knihy mi brzy došlo, jak důležitou úlohu může podobná kniha mít - poskytne klíčové informace, zodpoví nejčastější dotazy a dodá útěchu, že ani dítě s výrazným omezením jídelníčku nemusí trpět nudnou dietní stravou. Naopak - nad spoustou receptů jsem slintala i já!





Tuto knihu jsem si v knihovně půjčila hlavně coby novou inspiraci na zdravá jídla pro našeho malého juniora a to přesto, že doma žádnou potravinovou alergií netrpíme. Myslím, že nápadů na dětská jídla není nikdy dost a musím říct, že kniha mi v tomto směru poskytla mnoho nových poznatků. Tak například jsem netušila, že je rozdíl mezi alergií na pšenici a alergií na lepek - považovala jsem to za totožné. A přitom je důležité to rozlišovat, neboť některý typ alergie na pšenici podle autorek umožňuje oproti celiakii jíst ostatní obiloviny - tedy třeba oves, či ječmen. Tím se alergikův jídelníček příjemně rozšíří!



"Alergie na pšenici bývá často zaměňována za nesnášenlivost lepku. To je ale chyba. Nemocní celiakií musí celoživotně vyřadit z jídelníčku všechny obilniny obsahující lepek (žito, pšenice, oves a ječmen), nesnesou ani sebemenší stopu lepku. Jejich výběr potravin tak není shodný s výběrem při alergii na pšenici. Proto také nejsou pro alergiky na pšenici vhodné všechny bezlepkové potraviny, které kladou důraz na absenci glutenu, mohou však obsahovat jiné složky pšenice, jež mohou vyvolat reakci." Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji



Co se týče struktury, tak kniha nejdříve začíná 19 stranami úvodních informací ke stravování s výše uvedeným omezením. Doporučuje výživu pro kojence alergické na mléko, varuje před skrytými alergeny v potravinách, popisuje klíčové živiny pro vývoj dítěte a radí jak jej zajistit z alternativních zdrojů. Následuje receptová část rozdělená na jídla od 5. do 12. měsíce - tedy hlavně kaše, snídaně, svačiny a nápoje, a na jídla od 13. měsíce výše - snídaně, jídlo do ruky, saláty, polévky, omáčky, hlavní jídla, dezerty a koláče. Osobně mi to přijde příliš zjednodušující rozdělení, mám totiž pocit, že dítě ve třináctém měsíci života by se mělo stravovat jinak, než třeba dítě čtyřleté, ale to je asi věcí a uvážení jednotlivých rodičů.



"Děti mají přirozenou regulaci hladu a sytosti. Pokud to rodiče budou respektovat, mohou si tuto schopnost udržet i déle. Pokud jde o jídlo, neměli byste na dítě nijak tlačit a také nedat najevo zklamání, jestliže vámi připravené jídlo dítě nepřijímá nejlépe. Reagujte klidně i na to, když jako první věta u stolu zazní: Nechci! Pro dítě je totiž napínavé sledovat reakce dospělých na to, co právě vyvádí. Nejlepší reakcí je proto - neregaovat vůbec. Vzpurné chování pak pro dítě přestane být zajímavé." Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji.



Po části s recepty na všemožné kaše a pyré pro malá bambina následují zdravá jídla pro děti starší, tedy od jednoho roku výše. Jídla jsou to pestrá, využívající celou škálu použitelnýcha zdravých surovin (kokosový tuk, rýže natural, jáhly, pohanka, cizrna, quinoa, ryby) či nealergizujících náhražek (rostlinná mléka, margarín, náhražky vajec) a navíc celou škálu bezlepkových mouk. Cílem je, aby bylo dosaženo pokrmu výživného, na pohled lákavého a atraktivního pro děti stravující se jinak. Žádné dítě přece nechce být vyloučeno z kolektivu vrstevníků, že?

To, co mě na knize nadchlo jako první, byly fotografie jídel - jsou nádherné, profesionálně (a přitom hravě) naaranžované a chutné už na pohled. Lákavá propagace je myslím přesně to, co zdravá strava potřebuje k tomu, aby zdomácněla ve více domovech a zabodovala i u nejnáročnějších strávníků - u dětí. V tomto ohledu si autorky knihy daly záležet a mnoho jídel zde otištěných patří mezi dětské "hitovky". Najdete zde například: dva přepisy na pizzu - jednu bramborovou a jednu z bezlepkových mouk, dále bramborové lasagne, jahodový crumble, rybí prsty, rajčatové omáčky, masové knedlíčky do polévky, rybí guláš, banánové muffiny, rybu v kari omáčce, nebo třeba čokoládový pudink. Karbanátky jsou zde dokonce ve čtyřech verzích: jáhlové opečenky, tuňákové hamburgery, opečenky z quinoy a klasický hamburger z mletého masa. Nechybí základní předpis na ciabattu bez pšenice, sladký chlebíček, kukuřičné tortily, cizrnové omelety, či základní recept na müsli (bez pšenice a případně samozřejmě i bez lepku).



"Pro rozhodnutí, které obiloviny příbuzné pšenici bude třeba vyloučit, je důležité vědět, který alergen dítěti vadí. Například děti alergické na omega-5 gliadin musí vyřadit i žito. Naopak oves snášejí bez problémů. Při alergii na pšeničný albumin mohou konzumovat i žito, oves a ječmen. V obchodech někdy nabízejí jako náhradu za pšenici coby "neobsahující pšenici" třeba špaldu nebo německou specialitu Grünkern (nedozrálé zrno), jenže při alergii na pšenici je třeba vyloučit pšenici ve všech formách. Olej z pšeničných klíčků naopak představuje problém jen pro velice citlivé alergiky." Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji



Přiznám se, že k otestování více než jednoho receptu jsem se tentokrát nedostala. Ne, že bych nechtěla, naopak! Zaujalo mě mnoho jídel z této dětské kuchařky, jenže některé předpisy si musím sama pro sebe nejdříve "převést" do formy bez náhražek másla, či vajec, neboť na ně nemám alergii a nemám důvod je nepoužívat, nebo v dalších případech recept vyžaduje nějaké speciálnější suroviny, jako například teffové mouky, která se nedá běžně koupit ani v prodejnách zdravé výživy. Mám v plánu si ji objednat přes internet, což ale chvíli trvá. Svou roli také sehrál fakt, že jsem při práci na tomto článku napůl balila kufry na dovolenou a zbytek článku dopisovala v hotelu. Nicméně mnoho stánek z této kuchařky si okopíruji a při nějaké příležitosti se vrhnu na další recept.

Jediný předpis, který jsem z této knihy ozkoušela je takzvaná náhražka parmazánu. Takhle napsané to asi zní hrozně, viďte? Osobně nemám vůbec nic proti pravému parmazánu, naopak jsem jeho skalní fanynka a nejraději bych ho přikusovala ke všemu. Vžijte se ale do role člověka, který ze zdravotních důvodů nemůže jíst mléčné výrobky. Co pak? Co si takový člověk může nasypat na špagáty s rajskou omáčkou? To je přece nefér! Autorky zmíněné knihy to vyřešily dosti lišácky. Hned mě ten nápad nadchl. Jedná se o spojení dvou složek: opražených mandlí, které dodají tuk, nějaké bílkoviny + spoustu vápníku a sušeného lahůdkového droždí, které zajistí chuť a sypkou konzistenci. Možná jste o sušeném droždí nikdy neslyšeli, není to úplně známá věc. Jedná se o produkt zdravé výživy, jakýsi prášek inaktivovaného sušeného drožďí, který slouží k dochucování jídel. Používá se například do vegetariánských karbanátků, nebo se jednoduše sype na jakékoliv jídlo, které si žádá více ochucení. Lahůdkové droždí je skvělé dochucovadlo pro malé děti, nebo všechny strávníky, kterým nechcete do pokrmu dávat sójovou omáčku. Recept na falešný parmazán byl původně založen na poměru 1 díl mandlí (30g) ku 2 dílům vloček (60g), jenže chuť droždí potom příliš dominovala a osobně mi přišlo lepší poměr mandlí a droždí upravit na 1:1, aby více vynikla oříšková chuť. Vznikne vám jakási voňavá a výživná strouhanka, kterou si můžete nasypat na jakékoliv jídlo, aniž byste zvyšovali obsah soli.




"Držte se u stolu pravidla: Vy rozhodujete, co přijde na stůl. Dítě se rozhodne, zda a v jakém množství to chce jíst. Rodiče ovšem musí jít příkladem. Stravovací zvyklosti se přejímají a utvářejí už v nejútlejším věku a tento proces končí někdy kolem desátého roku. Od tohoto věku je přístup k výživě už pouze upravován a modifikován a především špatných návyků se člověk jen těžko zbavuje. Děti, které se už jako malé naučí jíst zdravě, se těchto návyků budou držet i jako dospělí. Jakmile to tedy je možné, vařte pro celou rodinu a jezte co nejčastěji všichni společně. Společné jídlo znamená totiž mnohem více, než jen utišení hladu. Děti se naučí ocenit doma připravené jídlo a už podle chuti ho odlišit od hotových jídel." Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji



Co říci závěrem? Tato dětská kuchařka může některé konvenčně se stravující rodiče (a jejich děti) odradit svojí surovinovou náročností. Pšenice, mléko, vejce i sója patří k velmi dostupným a levným složkám stravy a jejich nahrazení jinými alternativami bývá dražší a také náročnější na shánění. Navíc, netrpíte-li všemi zmíněnými alergiemi, budete si pravděpodobně chtít některé předpisy upravit na verzi bez náhražek. Podle mých dostupných informací je potravinová alergie v posledních letech na velkém vzestupu a není výjimkou, že se nesnášenlivost na nějakou složku stravy objeví i u dospělého jedince. Přijde mi proto fajn vědět i o dobrých receptech bez lepku, nebo mléka. Pro rodiče, jejichž děti jsou postižené tímto stravovacím omezením, bude takto kuchařka spásou a útěchou v časech nejhorších.



Co se mi na knize líbí?

+ krásné a lákavé fotografie jídel

+ pestré složení receptů - vegetariánské, masové, rybí, bezlepkové, luštěninové - každý si přijde na své

+ maximální využití nealergizujících surovin a bezlepkových obilovin

+ výživová hodnota jedné porce/kousku u každého receptu + různé tipy a dodatečné info u mnoha předpisů

+ praktické informace o zmíněných alergiích a surovinových náhražkách



Co mi na knize příliš nevyhovuje?

- chybí mi osobní příběh na pozadí tvorby této knihy - autorky jsou výživovými poradkyněmi, ale nezmiňují se o žádné vlastní zkušenosti, či o osobním příběhu potravinové alergie u svých blízkých, který by byl motivem k napsání knihy

- mnoho uvedených náhražek (například za vejce, či kojeneckou výživu) jsou neměckými výroky, tedy českému čtenáři obvykle nedostupnými

- v receptech je hojně používán bílý cukr (kromě pár výjimek v podobě rýžového sirupu), což považuji za nevhodné pro malé děti



Komu bych kuchařku doporučila?

- jednoznačně rodičům dětí trpících alergií na některou zmíněnou surovinu, včetně celiakie

- rodičům usilujícím o zdravé stravování svých dětí pro novou inspiraci na vaření

- nastávajícím rodičům, kteří sami trpí nesnášenlivostí některých potravin a intolerance hrozí i jejich nenarozenému dítěti - může se stát, že dítě nebude moci být kojeno a je dobré v takové situaci předem znát nealergizující kojenecké náhražky včetně následující stravy

- dokonce i dospělí alergici najdou v knize spoustu receptů, které mohou do svého jídelníčku zařadit (hlavní jídla, dezerty, jídla do ruky, polévky, saláty a zálivky atd.)



Týká se vás, nebo vašich blízkých nesnášenlivost na nějakou potravinu? Pokud ano, jak svůj omezený režim zvládáte?



Falešný parmezán

60g loupaných mandlí
60g sypkého lahůdkového droždí


Mandle pražíme nasucho na pánvi, dokud nezačnou vonět. Pak je z pánve vysypeme a rozmixujeme.

Do nádoby k mandlím přidáme drožďové vločky a mixujeme, dokud nevznikne drobivá sypká hmota. Množství vychází na asi 10 lžic "parmezánu".


Foto: Pipi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Madla Madla | Web | 5. srpna 2013 v 12:44 | Reagovat

Určitě hodně zajímavá kniha, ale co mě zarazilo přičtení článku, je recept na rybu na kari. Kari koření (a třeba muškátový oříšek) by malé děti tzn. i předškoláci) neměli jíst vůbec,ani v malinkém množství.  
A jinak je určitě rozdíl vařit pro malé batole a pro dítko školkou povinné (i když je kat, že matky více dětí ani nemají jinou možnost než vařit to stejné jídlo nestejně starým dětem). Ale jako celek se mi kniha líbí moc, tak se těším, že přibydou nějaké další recepty.

2 Pipi Pipi | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 19:43 | Reagovat

[1]: Madlo, ty mě vždycky překvapíš nějakou informací, o které jsem neměla ani tušení! To, že je muškátový oříšek ve větším množství omamný jsem věděla, ale že by i malé množství mohlo malým dětem ublížit, jsem nevěděla.

Souhlasím s tím, že by se malým dětem nemělo kořenit a jen minimálně solit. Nicméně ne každé koření je dráždivé a pálivé. Zrovna nepálivá kari směs mi přijde jako k tělu užitečnější, než třeba pepř, který je opravdu dráždivý. Karí koření mívá hodně druhů a různých stupňů pálivosti, ale obsahuje často velmi prospěšná koření, například kmín, či koriandr, které pomáhají zmírňovat účinky nadýmavých luštěninových jídel a podporují tvorbu žaludečních šťáv. Základem kari směsi je ale především kurkuma, která je tak monstrózně zdravá (antioxidanty, mangan, železo), že bývá zařazována mezi superpotraviny a je doporučována i těhotným a děti ji mohou v přiměřeném množství od jednoho roku.

Protože doma používám zásadně nepálivou, pouze "sladkou" verzi kari, občas ho trochu má v jídle i junior, ale teď si znovu zkontroluju, jestli neobsahuje i ten muškát!

Co se týče receptu v kuchařce, tak opravdu bych na něm nehledala chybu, obsahuje totiž tyto zdravé suroviny: mražené filety z okouníka, šťáva z citronu, kousek čerstvého zázvoru, jarní cibulky, kokosové mléko, 1 lžička jemného curry, 1 lžičku kurkumy a pepř a sůl na dochucení. 1 malá lžička jemného curry pro čtyři malé strávníky mi přijde spíš jako barvivo na omáčku, než škodivo pro tělo.

Navíc, jak jsem psala v článku, recept je ve skupině nad 13 měsíců, ale předpokládám, že většina matek by toto jídlo uvařila dětem starším, než ročním. A těm menším se může kari vynechat a barvu dodá kurkuma.

3 Madla Madla | Web | 12. srpna 2013 v 22:19 | Reagovat

To máš pravdu, ten recept vypadá výtečně a zdravě. Ta moje informace se týkala pravého kari, tedy opravdových kari lístků, které obsahují nějakou nevhodnou dráždivou silici. Kari směsi složené z kmínu, koriandru, kurkumy apod. jsou naopak velice zdravé. Tak se omlouvám za mystifikaci.
Jinak o blahodárných účincích kurkumy jsem se dozvěděla teprve nedávno, tak se ji snažím do jídelníčku zařadit alespoň co týden, bohužel manžel nemá rád "žlutá" jídla, takže mám situaci hodně ztíženou... :-(

4 Pipi Pipi | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 1:14 | Reagovat

[3]: Jé, tak to jsem ráda, že jsme si to vyjasnily! :-) Ale už si na ty karí směsi raději posvítím a předem si přečtu složení - ono se to totiž dost liší! V některém je muškát, v jiném není, v jednom je to a v dalším něco úplně jiného!

Jinak manža je trochu konzervativní, že? :-) Tak jedině tu kurkumu po špetkách přidávat tam, kde to již přirozeně žluté je... prošla by dýňová polévka? Nebo raději banánový koktejl? :-)

5 toffo toffo | 14. srpna 2013 v 14:10 | Reagovat

Ahoj Pipi, když jsi zmínila lahůdkové droždí, vzpoměla jsem si na výrobek,extrakt z droždí, který jsem ochutnala u kamarádky - Marmite - s reklamním sloganem - Buď ho miluješ, nebo ho nenávidíš :-):http://www.vegshop.cz/pastiky-a-pomazanky/247-marmite-250g-vegan.html Přiznám se, namazaný na toastu mě nenadchl.

6 toffo toffo | 14. srpna 2013 v 14:18 | Reagovat

Ahoj Pipi, znáš extrakt z droždí Marmite:
http://www.vegshop.cz/pastiky-a-pomazanky/247-marmite-250g-vegan.html? Ochutnala jsem ho u kamarádky na toastu a spíše by mě přesvědčil k dochucení polévky.

7 Pipi Pipi | E-mail | Web | 14. srpna 2013 v 19:37 | Reagovat

[6]: Ahoj Toffo, děkuji za komentář! O Marmite jsem slyšela, jeho pověst ho předchází... :-D, ale dosud nikdy jsem se s ním "osobně" nesetkala. Navíc se bojím, že kdybych si koupila jedno testovací balení a nechutnalo by mi, tak by zbytek letěl do koše... :-(

Vím, že droždí je kontroverzní záležitost, kterou spousta lidí nemůže ani cítit, ale mám pocit, že sypké lahůdkové droždí je trochu jiné, marně v něm hledám onu pověstnou kvasnicovou chuť a proto si myslím, že by mohlo chutnat i širší skupině jedlíků...

8 toffo toffo | E-mail | Web | 14. srpna 2013 v 21:24 | Reagovat

Buď ho miluješ, nebo ho nenávidíš - reklamní slogan, který bude pravdivý. Chutnalo mi jako koncentrované Maggi. Není špatné, jen bych ho nepoužívala  jako pomazánku :-). Na druhou stranu, mám miluju drožďové knedlíčky do pórkové polévky, tak můžu vyzkoušet na doporučení  lahůdkové droždí i na rodině.

9 Pipi Pipi | E-mail | Web | 15. srpna 2013 v 0:24 | Reagovat

[8]: Drožďové knedlíčky sice neumím, ale vaří je tchýně, takže vím, jak jsou lahodné! Mňamy :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama