První splněná pětiletka

15. února 2014 v 14:25 | Pipi


Dnes je tomu, přátelé, pět let, co jsem začala psát příspěvky na svůj vegetariánský blog pod pseudonymem Pipi. Zatímco v loňském narozeninovém příspěvku jsem vám vyprávěla o tom, kterak jsem se k blogování vůbec dopracovala, letos bych se také ráda ohlédla zpět, ale spíše trochu bilancovala, zvlášť když jde o tak kulantní letopočet, že?


Pět let je vskutku dlouhá doba a lecos se změní v životě lidském. V začátcích svého blogování jsem považovala za zdravé vaření to, že jsem vůbec dokázala ukuchtit něco dobrého bez masa a že jsem při pečení koláčů používala celozrnnou mouku a tmavý cukr místo bílého. Za těch pár let jsem se, především kvůli narození mého opičáka, dostala až tak daleko, že cukr nepoužívám vůbec a peču/sladím výhradně přírodně. Začala jsem experimentovat s jinými moukami a oblíbila si tak pro běžné používání zejména rýžovou, kukuřičnou, žitnou a pohankovou.

Především díky Heleně a Evě z webu Jíme jinak jsem začala makrobiotiku vnímat pozitivně a jejich recepty mi pomohly začít vařit více zeleniny na denní bázi. A také jsem se konečně naučila vařit domácí zeleninový vývar! To s dovolením považuji za svůj velký kuchařský úspěch.

Jako velké zpestření náplně mého blogu vidím také vloni započaté recenze kuchařek. Ačkoliv se jedná o náročnější disciplínu, než klasický příspěvek s receptem, myslím si, že takové články dávají možnost poznat se blíže s různými kuchařskými tituly a mohou pomoci se rozhodnout, zda se právě vám vyplatí na jejich nákup vynaložit peníze, nebo nikoliv. Říkala jsem si, že by nebylo špatné v těchto "knižních článcích" pokračovat i během roku, ale zatím jsem si na to nenašla čas a také nevím, zda byste o to ještě měli zájem. Navíc se do recenzí v poslední době pustila například i Delicious Lucie a tak si nejsem jistá, zda už by to nebylo nošení dříví do lesa...

Seznámila jsem se blíže s vitariánstvím a díky tomu jsem do svého života přivítala čerstvé šťávy, "živé" laskominky a také jsem se zvládla živit pouze syrovou stravou celý jeden víkend - psala jsem o tom článek zde. V rubrice Z nákupního košíku vás pravidelně seznamuji s výrobky, které mě něčím zaujaly, nadchly a přitom splňují moji představu o zdravém jídle.

Musím neskromně říct, že jsem pyšná na osobní pokroky, které jsem za posledních pět let ve zdravém životním stylu učinila, a velkou zásluhu na tom nese fakt, že jsem se o své postřehy a myšlenky dělila s vámi, svými čtenáři. Psát a tvořit něco veřejně je přeci jen větší zodpovědnost, než si to jen doma mumlat pod fousy...

Ovšem "není všechno zlato, co se třpytí" a nechci vás držet jen v pohádce a tvrdit vám, že i moje činy a myšlenky jsou jen samé pozitivum. Poslední tak rok a půl se mi čím dál častěji v hlavě rojí myšlenky, které jsem nikdy dřív nepovažovala za možné. Totiž myšlenky, že bych s blogováním skončila. Víte, situace ve světě blogů se dost změnila od té doby, co jsem začala, a nemohu na to nereagovat. Před pěti lety jsem se svojí ideou blogu se zdravými a bezmasými recepty byla jedna z mála. Opravdu! Jenže během posledních let vznikla cca miliarda nových blogu o vaření a dobrá půlka z nich hlásá zdravou stravu. To, co zprvu bylo originální, je nyní průměrné, obyčejné, standartní. Skoro bych si troufla říci, že dnes by lépe vynikl blog s nezdravými prasárnami :-)

Každá druhá žena na mateřské má dnes blog o vaření, každá mladá dívka pěstuje zdravou stravu, protože chce být nejen zdravá, ale i štíhlá, že? Blogy těchto mladých holek se hemží veganskými recepty, chia semínky, domácím kváskem, paleo dietou, fitness jídelníčkem, konopnými proteiny, silken tofu apod., a já už jejich jazyku pomalu přestávám rozumět. Když k tomu přičtete fakt, že spousta blogerů vaří v podstatě stejná jídla, jako já, mnohdy lépe, rychleji a s krásnými fotografiemi, začínám cítit, že už nás je na tom "písečku" příliš. Že všichni děláme totéž a pouze se pereme o čtenáře, kteří jsou nuceni se tou haldou blogů prokousávat a věnovat čas pouze těm nejzajímavějším.

Moje současné rozpoložení je takové, že mě psaní blogu stále ještě baví (především díky vašim milým ohlasům!) a pořád ještě cítím uspokojení, když objevím něco, co jen nejen zdravé, ale i lahodné. Nevím, jak to bude vypadat v budoucnu, ale zatím se chci věnovat myšlenkám na to, jakou pozici můj blog zaujímá a hlavně kudy by měl směřovat, aby nebyl jen dalším z mnoha. Vždy jsem si přála, aby můj blog byl jiný - pohodový, nenásilný a inspirativní co se týče zdravého stravování. Abyste se při jeho čtení nezalekli, co všechno musíte změnit, nebo nakoupit, abyste vařili citlivěji ke svému zdraví.

Svůj narozeninový příspěvek jsem promýšlela delší čas a doufala jsem, že vám při něm předložím nějakou tu sladkou dobrotu, jak se tak při oslavě dělává. Svůj čas ale nemohu dávat jen blogu a tak jsem se testování sladkých receptů věnovala poslední dva týdny ve volných chvílích, což se ukázalo jako nedostatečné. Vážně jsem se snažila, uznejte sami! Nejdřív jsem pekla makový koláč, který jsem zkoušela v bezlepkové a bezcukrové verzi a výsledek byl sice jedlý, ale rozhodně ne vydařený. Pak jsem se dokonce pustila do výroby domácích rakviček, jejichž přírodně slazená verze vyšla jako katastrofa. Ne, neptejte se prosím na podrobnosti :-) Dále jsem pekla takový zdravější cheesecake, opět to bylo celkem k jídlu, ale jinak nic moc a určitě ne k uveřejnění. Posledním pokusem byly domácí koblihy, dokonce z kynutého těsta, které vypadaly nadějně, dokud jsem je nezačala smažit. Olej se mi bohužel rozpálil více, než jsem chtěla a ty potvory mrňavé byly ve finále uvnitř nedopečené. Jak vypadal olej na konci smažení vám asi nemusím popisovat - jedním slovem rakovina...

Tak, takhle jsem vám popsala, jak u mě doma vznikají zdravější verze jídel a snad se mi nebudete divit, když jsem se po těch velkých časových a surovinových ztrátách na recept vykašlala a jala se raději psát článek... :-)

Rozhodla jsem se nakonec za uplynulých pět let s blogem vybrat pět svých nejoblíbenějších receptů. Jelikož je to halda jídel, vybírala jsem pouze z těch, které jsem sama (minimálně z velké části) vymyslela a které také doma nejčastěji vařím. První místo v nich bezkonkurenčně zaujímá rychlá boloňská omáčka s tofu, naprostý bestseller naší domácnosti, která chutná všem (tedy i vybíravému mláděti). Nechcete-li jíst tofu, lze místo něj použít luštěninu, například fazole, nebo cizrnu. Předpis na lívanečky s malinami vznikl v surovinové nouzi aneb "co dům dal", a přesto jsou nadýchané a lahodné. Stále mne nepřestává překvapovat, jaká transformace vznikne z obyčejné zeleniny, upečené v troubě - dosud mě žádná zelenina nezklamala, dokonce ani růžičkové kapustičky, kterých jsem se obávala. Velmi pyšná jsem také na recept na tvarohové knedlíky plněné ovocem - tuto tradiční českou delikatesu si můžete vychutnat i bez lepku! Nedávný předpis na rýžové karboše obalené v kukuřičných lupíncích je také můj miláček - jedná se o bezlepkový recept, který je chutný a ještě navíc krásně křupavý!

A víte, který recept na mém blogu je bezkonkurenčně nejnavštěvovanější? Je to předpis na univerzální špaldový koláč! :-)

Ráda bych na závěr svého narozeninového příspěvku jako vždy poděkovala vám, čtenářům, kteří "ke mně na blog" chodíte na návštěvu a píšete mi komentáře a názory. Bez vás by to nešlo! A zároveň vás vybízím k diskusi - zajímá mě váš názor na to, co byste rádi na blogu do budoucna četli, zda máte zájem o další testování kuchařských knih, zda tady něco postrádáte a podobně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magdaléna Magdaléna | Web | 15. února 2014 v 17:59 | Reagovat

:) Gratuluji k nádherným 5 letům - myslím, že už jenom tahle doba dělá z tvého blogu něco "neprůměrného" :)
.
Tvůj blog je fajn. Nehraješ na kvantitu, ale kvalitu. To, co prezentuješ, máš promyšlné a ozkoušené. To je tvé plus. :)A to se mi líbí.
S blogováním nepřestávej... Mě třeba pomáhá už jen to, že mám kam dávat své recepty a postřehy - vedu si kuchařku prostě on-line :)
Hodně štěstí :)

2 Magda Magda | E-mail | Web | 15. února 2014 v 19:53 | Reagovat

Ahoj Pipi. Jsem ráda, že tvůj krásný blog má již pět let a mrzí mě pochmurný závěr příspěvku. Mám ráda tvůj styl psaní a prosím nekonči. Byla by to škoda, pro mě určitě.
Líbí se mi  recenze knih, jednu jsem si po tvojí recenzi i koupila :-) takže za pokračování rubriky bych byla ráda.
Vím,že to může být dost osobní, ale ráda bych nakoukla i k tobě domů nebo na místa,kam ráda chodíš nebo kde se ti líbí. Měj se krásně a hodně optimismu do dalších pěti let.

3 Pipi Pipi | E-mail | Web | 15. února 2014 v 20:19 | Reagovat

[1]: Diky za mila slova, Magdaleno!

4 Pipi Pipi | E-mail | Web | 15. února 2014 v 20:31 | Reagovat

[2]: Ahoj Magdo, mam velkou radost, ze se ti moje recenze libily a byly ti k uzitku! Uz jenom kvuli tobe se vrhnu na dalsi testovacku, mam totiz doma zrovna jednu bajecnou knihu o vareni.

I tobe moc dekuji za komentar!

5 Madla Madla | E-mail | Web | 15. února 2014 v 21:37 | Reagovat

Běda ti končit, ty jedna zlobivá Pipko :-D
Jak se příliš nezaobírám těmi superzdravými blogy (v podstatě z této kategorie čtu jen tebe a Lucii z Delicious blogu), tak ty mě strašně bavíš. Stylem psaní, rozpoložením, opravdovostí, tím, že se nebojíš napsat, co jsi zvorala a že cesta ke zdravějšímu jídlu může být i docela trnitá. Takže pokud ti bude blog nadále přinášet potěšení a bude tě bavit seznamovat své čtenáře s tvými kulinárními výsledky, tak ho prosím nezavírej. Jsi svá, originální, má to tu atmosféru a načinčané blogy bez duše si sice své čtenáře najdou, ale my chceme naši Pipi!

6 Pipi Pipi | E-mail | Web | 15. února 2014 v 22:21 | Reagovat

[5]: Madlo, ty lichotnice jedna! Dekuju moc za povzbuzeni! :-)

7 Lucie Lucie | E-mail | Web | 15. února 2014 v 22:28 | Reagovat

Ahoj Pipi, přeji tobě a tvému blogu vše nejlepší :-) mrzí mě, že tě napadají takové pochmurné myšlenky, protože jsi jedna z mála českých blogerek, od kterých čtu poctivě každý článek. Jak už bylo zmíněno výše, každému příspěvku dáváš tolik jako nikdo. Proto jsi výjimečná. Ale chápu, že se nejde do blogování nutit, má to být především zábava. Jinak za mě určitě recenze piš, čím více názorů tím líp a tím snadnější budou mít případní potenciální kupci knížek snadnější rozhodování. A mezi námi, mě tvé recenze bavily moc. A ještě poslední poznámka, článek s domácím vývarem považuji za ten nejlepší v celé blogové sféře u nás, opravdu!

8 Pipi Pipi | E-mail | Web | 16. února 2014 v 10:33 | Reagovat

[7]: Děkuju Lucko, na tvé pravidelné komentáře spoléhám! :-) A do těch recenzí se pustím, chtěla jsem znát názor i ostatních, abych náhodou nepracovala na něčem, o co není zájem.

9 Jitka Jitka | 17. února 2014 v 18:07 | Reagovat

Ahoj, tvůj blog čtu delší dobu, i když jsem dosud nenapsala žádný komentář. Líbí se mi moc tvůj styl psaní, zdaleka každý bloger takový nemá. I když nejsem vegetariánka, ráda zkouším tvé recepty nebo je používám jako inspiraci, oblíbila jsem si třeba tofu bolonskou omáčku. Recenze kuchařek mě opravdu oslovily a líbí se mi i rubrika z nákupního koše. Myslím, že rozhodně nejsi jedna z mnoha a tvůj blog opravdu stojí za to.

10 Pipi Pipi | E-mail | Web | 17. února 2014 v 20:26 | Reagovat

[9]: Ahoj Jitko, děkuju moc a jsem také ráda, že ti chutná tofu boloňská, můj oblíbený recept!  :-)

11 Katka Katka | Web | 17. února 2014 v 21:20 | Reagovat

Pipi, v prvé řadě vše nejlepší k 5. narozeninám Tvého blogu. Stejně jako ostatní i já sem ráda chodím, máš osobitý styl vyjádření, jak fotografiemi, tak písmem. Možná malý nápad, že by mohl být u každého receptu uvedený čas přípravy... Ale to je jen drobnost, inspiruji se Tvými recepty i bez toho :-). Přeji hodně zdaru do budoucí práce.

12 Pipi Pipi | E-mail | Web | 17. února 2014 v 22:28 | Reagovat

[11]: Díky Katko, to je dobrý tip na tu dobu přípravy. Také jsem přemýšlela, že bych u receptů měla ráda třeba cenu za porci, jenže zrovna to je hrozně těžké stanovit, když uvážíš, jaký propastný rozdíl v ceně je někdy mezi konvenčními a bio surovinami a to nemluvím o faktoru pražských a mimopražských rozdílech v ceně... Ale tu dobu přípravy zkusím začít hlídat, ačkoliv zase znáš to...? Když něco vaříš poprvé, trvá ti to mnohem déle, než když už máš recept v hlavě. Bojím se, že v rámci objektivity bych musela každé jídlo uvařit minimálně dvakrát, abych mohla čas přípravy odhadnout. Někdy se mi však recept povede krásně hned napoprvé a rovnou ho šoupu na blog... No nic, to já jen tak "nahlas" přemýšlím :-)

13 Katka Katka | Web | 18. února 2014 v 9:51 | Reagovat

Ty ceny jsou opravdu ošidné, možná třeba jen orientačně, ale je skutečně těžké je stanovit. Víš co, já jsem třeba ten typ, který jen ta nejoblíbenější jídla umí připravovat zpaměti, jinak se mi v kuchyni vždy válí přesný postup nebo z kuchyně odbíhám k počítači :-D. Takže valná část mého kuchtění probíhá "jako napoprvé". Samozřejmě je nutno vzít v úvahu, že Ty si s recepty "hraješ", vylepšuješ, ale myslím si (jistě to ale nevím :-) ), že ta doba přípravy je obecně brána jako čas, kdy to člověk vaří poprvé dle receptu a postupně se může zlepšovat, v závislosti na jeho kuchařském umu. Měj se krásně.

14 HaF HaF | Web | 19. února 2014 v 11:04 | Reagovat

Připojuji se k ostatním - gratuluji k pětiletce a prosím, pokračuj! Dřív jsem jen tak nahlížela, dnes, při zdravotních potížích, jsem tu pomalu denním hostem. Těším se na další skvělé články!

15 Pipi Pipi | E-mail | Web | 19. února 2014 v 13:38 | Reagovat

[14]: Díky Hanko!

16 Tereza Tereza | E-mail | 21. února 2014 v 13:12 | Reagovat

Pokud Vás blogování baví, tak určitě psát nepřestávejte, protože mě Vaše psaní baví moc. Prošla jsem pár blogů těch mladých, štíhlých, krásných a fit ... Ale většinou se neumí moc vyjadřovat a čeština taky není nic moc. Váš styl se mi líbí. A podle Vašich recenzí na kuchařku už mám zamluvenou v knihovně Biolenku Žák !

17 Pipi Pipi | E-mail | Web | 21. února 2014 v 16:07 | Reagovat

[16]: Knihovnám zdar, že? :-) Jsem ráda, že se Vám líbí moje psaní a že oceňujete snahu o kvalitní psaný projev. Zrovna toto druhé zmíněné se v dnešní uspěchané době podceňuje a přehlíží. Obzvláště u mladých lidí vyniká, že jim na psaném, ale i mluveném projevu moc nezáleží, škoda.

Díky za komentář, Terezo.

18 Eliška Eliška | 23. února 2014 v 23:32 | Reagovat

Pipi, já úplně souhlasím s Terezou, váš blog je jiný tím, že kromě zajímavých a inspirativních pokrmů je navíc doprovázen zajímavými texty psanými pěknou češtinou, což už se ve virtuálním světě stává skoro raritou. A to je škoda, protože mě blog, kde hned v profilu narazím na tři hrubky, okamžitě odradí. Není důležitý jen samotný obsah, ale i vzhled a celkový styl stránek. A pak, když se zmíníte o tom, co všechno předcházelo vzniku nového receptu, aspoň si nepřipadám být jediná, kdo sem tam posílá své výrobky sousedčiným slepicím - i když to není vůbec špatné, protože jako odměnu sem tam dostáváme domácí vajíčka, která jsou nenahraditelná :) Mně osobně u vás asi nejvíc inspirovaly recepty s řepou, rizoto, polévka a pomazánka, kterou jsem se naučila obměňovat na stovky způsobů. A můžu se zeptat - francouzský název blogu máte jen tak, nebo se francouzskou kuchyní a kulturou inspirujete? Já jsem totiž doslova zapálená frankofilka... :-)

19 Hanaka Hanaka | E-mail | 26. února 2014 v 9:56 | Reagovat

I já mám Váš blog moc ráda, články jsou vždy precizní, je vidět, že nenecháte nic náhodě a snažíte se k danému tématu sehnat všechny informace. K tomu čtivě napsáno a krásně nafoceno. K nám se dostala na seznam zabydlených jídel červená čočka po indicku, zrovna dnes se na ní chystám. Taky ten polentový slaný koláč je fajn, nakonec jsem vyzkoušela a fakt jednoduché a dobré, těším se na léto, až do něj bude možné přidat víc sezónní zeleniny. A taky ty kokosky mě lákají :-) Tak ať se vám daří a pokud vás to bude neustále těšit, piště prosím dál :-)

20 La Cuoca La Cuoca | E-mail | Web | 26. února 2014 v 10:19 | Reagovat

Ahoj Pipi, když všichni dělají totéž, není to totéž. Já například bažím po informacích, textu, nadhledu, názoru, a to všechno u tebe najdu. Plus je mi velmi blízké tvé rozpoložení a vnímání světa. Ano, blogů je moře, ale těch kvalitních není zas tak moc. Takže vař, foť a piš :)

21 Pipi Pipi | E-mail | Web | 26. února 2014 v 22:36 | Reagovat

[18]:  Díky Eliško, ten francouzský název vznikl tak nějak náhodou podle jednoho mého tehdy oblíbeného francouzského blogu. Takže nic hlubokomyslného, ačkoliv francouzská kultura a kuchyně má samozřejmě můj obdiv.

22 Pipi Pipi | E-mail | Web | 26. února 2014 v 22:38 | Reagovat

[19]: Díky za milý komentář, Hanako!

23 Pipi Pipi | E-mail | Web | 26. února 2014 v 22:46 | Reagovat

[20]: Ahoj Evo, děkuju ti! :-)

24 Zlatka Zlatka | E-mail | Web | 3. března 2014 v 11:43 | Reagovat

Ahoj Pipi!
Díky "Jímejinak" jsem objevila tvoje stránky a jsem nadšená! Musím ti napsat, že nejsem čtenářkou žádných blogů, ale odteď jsi mou favoritkou :) tolik skvělých receptů, inspirací a k nim bezva počteníčko, vtipné, zajímavé a inspirativní...to prostě nemá chybu! A obdivuju tvoji práci s fotografiemi-to dokážu ocenit, jakožto zanícená améterská fotografka a milovnice všeho krásného...taky ti závidím- :) -možnost nakupovat na bleších trzích, to tady na konci světa, kde bydlím, nemám šanci. (Jsem z Českého Těšína.)
Přeju krásnou jarní pohodu!
Zlatka

25 Pipi Pipi | E-mail | Web | 5. března 2014 v 0:22 | Reagovat

[24]: Ahoj Zlatko! Děkuji za milý komentář a jsem moc ráda, že se ti u mě líbí!

26 Emily Emily | 16. června 2014 v 21:12 | Reagovat

Moc ráda čtu Vaše příspěvky Z nákupního košíku!!

27 Pipi Pipi | E-mail | Web | 16. června 2014 v 21:39 | Reagovat

[26]: Děkuju Emily, jsem ráda, že se Vám líbí právě tato rubrika!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama