Dorty, koláče, sladká jídla

Ořechový dort s dvojím krémem

28. září 2014 v 21:32 | Pipi


Já vím, moji milí čtenáři, že vás v poslední době dosti zanedbávám. Ráda bych vám řekla, že už to bude lepší, ale nebyla by to pravda. Spíše naopak. Ale nekažme se tu radostnou (a trochu slavnostní) chvíli, kdy je na "líném blogu" nový článek. A myslím, že je to článek výživný, neboť mě v něm zase o něco blíže poznáte.

Dnešní příspěvek je o narozeninovém dortu pro syna, který v září oslavil již čtvrté narozeniny. Tím slůvkem "již" nechci vyzdvihovat nějaké juniorovy zásluhy (prostě jen roste :-), jako spíš údiv nad letícím časem. Přijde mi to stále nedávno, co jsem na blog dala předpis na jeho první dort. Tehdy byl ještě mimi a teď už se ta opice učí čísla a písmena a zná snad všechny značky výrobců aut. Dětská paměť je vůbec fascinující, zvláště svou selekcí. Zatímco se mě to dítě klidně obden znova ptá, proč si musí před jídlem mýt ruce, tak na druhou stranu stačí, když se před ním ledabyle zmíním, že tohle auto je Peugeot a od té chvíle mi neomylně hlásí každý projíždějící Peugeot...

Jeho první narozeninový dort byl růžový rýžový, čtvrtý dort byl oříškový s krémem, ale to, co nikde na blogu nenajdete, jsou dorty k jeho druhým a třetím narozeninám. Samozřejmě jsem, jako správná jídlogerka, počítala s tím, že se na narozeniny svého mláděte vytáhnu s něčím bombastickým, co pak zveřejním na blogu, abych se alespoň trochu přiblížila těm super matkám, co pečou pro své děti dorty v podobě vláčků, krtečka, aut a podobně. Já jsem spíše matka z kategorie líných a tak jsem se pro druhé a třetí narozeniny nechala odradit okolnostmi...

Křehký žitný koláč s kokosovou náplní a letním ovocem

27. června 2014 v 0:13 | Pipi

Dnes jsem si pro vás připravila koláč trochu sofistikovanější, než jsou mé obvyklé lité typy. U tohoto dezertu se jedná o křehké těsto z žitné mouky a o krémovou náplň z kokosového mléka. Dezert zdá se býti možná složitým, nicméně zabere vám spíše trochu víc času, než že by jeho příprava byla pro zkušené. Moji pravidelní čtenáři vědí, že se do náročnějších terénů moc nepouštím.

Časová náročnost dnešního zákusku spočívá v tom, že je třeba si den předem připravit těsto, nechat jej odležet a následující den jej upéci. Náplň se připravuje zvlášť, nicméně velmi jednoduše pomocí kokosového mléka a pudinkového prášku. Korpus i kokosový krém musí nejprve vychladnout, abyste je mohli spojit v jeden lahodný celek. K tomu, aby šla pudinková náplň dobře krájet, je třeba, aby si koláč před samotným servírováním pobyl ještě nějakou dobu v lednici.

Jak vidíte, jde o takzvané "rozlezlé" pečení, kteréžto zmíněný zákusek odsuzuje (alespoň v mém případě) ke svátečním příležitostem. I v dnešním receptu jsem použila zdravé atributy, jako například celozrnnou mouku a přírodní sladidla, nicméně hojně obsažený tuk v másle, žloutcích a kokosovém mléce vás nenechají na pochybách, že tento dezert vám bude do bříška klouzat hladce.

Čas věnovaný přípravě tohoto zákusku si můžete výrazně zkrátit tak, že hotový upečený korpus naplníte například krémovým sýrem mascarpone či šlehačkou a ozdobíte ovocem. Kokosový krém do tohoto koláče jsem však vymyslela záměrně jako rostlinnou alternativu právě k obligátním smetanovým a šlehačkovým náplním. Jelikož jsou do korpusu použity žloutky a máslo, přišlo mi rozumné pro vyvážení použít na náplň jiný než živočišný tuk, v tomto případě tuk z kokosu.

Dobrou chuť přeje Pipi.





Tvarohové muffiny s hruškami (bez lepku)

8. dubna 2014 v 21:54 | Pipi


Celý loňský podzim jsem brblala, že se ke mně nedostane žádná česká hruška. V naší Bille jsou sezónní výpěstky našich pěstitelů tak trochu luxusní zboží, které se objevuje zřídka, nečekaně a v omezeném množství. S vidinou českých skladovaných hrušek jsem se už rozloučila, a proto bylo pro mne velkým překvapením, když se od ledna ve stejnojmenném obchodě zčistajasna zjevily hrušky z Mělnicka! Doteď nechápu, proč v tom obchodě nebyly dostupné dříve, když oproti jablkům rychleji podléhají zkáze, ale asi nemá smysl nad tím více dumat. Každopádně jsem při každé následující návštěvě nakoupila zásoby těchto sladkých plodů a doma si vychutnávala příjemnou změnu proti ustavičným (ale jinak dobrým) jablíčkům.

Předpis na bezlepkové muffiny už peču delší dobu, ale dosud nebyl čas je zvěčnit. A co čert nechtěl, zrovna když jsem si našla chvíli na upečení a nafocení, zjistila jsem, že české hrušky v supermarketu došly :-) No nic, koupila jsem u stánku podobně otlučené, které vypadají, že by to mohly být tuzemské, nicméně recept na hruškách nestojí. Klidně použijte jablka, nebo si na koláč vzpomeňte na podzim, případně zakupte hruštičky dovezené.

Musím upozornit, že těsto na tyto muffiny je velmi málo sladké - kombinuji zde stévii s rýžovým sirupem - a je odrazem mého stále se snižujícího prahu sladivosti. Dokonce se mi stává, že i některé ovoce už mi přijde příliš sladké... Berte tedy při případném pečení tento fakt v potaz a jste-li zvyklí jíst rafinovaný cukr, použijte místo rýžového sirupu raději nějaké silnější sladivo, například agávový sirup, či med. Na druhou stranu, i upečený, avšak málo sladký dezert se dá snadno pocukrovat, nebo pokapat přírodním sladivem, což se běžně stává i mě, že často neodhadnu, kolik sladiva předpis vyžaduje a pak to dodatečně "žehlím" datlovým sirupem... :-)

Dá si někdo mufa?

Čokoládový tvarohový dort

19. března 2014 v 23:53 | Pipi


Čokoládový dort je mezi zákusky klasikou podobně jako malé černé v dámském šatníku - ani jedno nikdy nevyjde z módy a ani jedno vás nezklame, když nevíte co na sebe, nebo co upéct pro návštěvu.

Předpis na tento čokoládový čískejk jsem našla mezi veganskými recepty a dlouho se mi nad ním sbíhaly sliny. Před nějakou dobou jsem si jeho upravenou verzi poprvé (a s úspěchem) vyzkoušela a o týden později jsem jej pekla ještě jednou kvůli focení. V těchto posledních, nebývale teplých týdnech jarní počasí udělalo s přírodou divy a nastala moje nemilejší doba v roce. Čas, kdy se tráva začíná opět zelenat, kdy si nenápadně, ale jistě první pupeny a drobná květena klestí cestu na boží světlo, kdy ptáci štěbetají a zpívají jako o závod a lidé radostně odhazují svrchníky, je pro mě tím opravdovým začátkem roku. Nikdy nevnímám přírodu tak zřetelně a nadšeně jako na jaře.

Nuže a v nynějším inspirativním čase se mi vnuknul nápad, jak tento sezónu ignorující dort propojit se současnou probouzející se přírodou. Když jsem si prohlížela, jak naši zahradu okupují lány fialek, napadlo mne, jak krásně by se jejich fialové kvítky vyjímaly v kontrastu s tmavou čokoládou. Nakonec jsem šla ještě dál - sluneční paprsky mne doslova vytáhly do plenéru a po chvilce okukování jsem zvolila netradiční lokaci pro focení - záhon.

Při focení v přírodě si vždycky vzpomenu na Kláru z "Kopce", kterážto je specialistkou na venkovní focení a talíře s jejími výtvory si běžně lebedí v záhonech, v houfu slípek, na trávně mezi pampeliškami, na sněhu, na plotě ohrady s koňmi a podobně. S jejími přírodními zátišími nemohu soutěžit, neboť Klára má na focení, narozdíl ode mne, k dispozici takové suprácké rekvizity jako jsou slepice, koně, trakař, kurník, pole a louky a asi dvacet dětí... :-) Nevadí, i tak je plezír vyjít si s gáblíkem na čerstvý vzduch a hledat pěkné zákoutí kdesi mezi zahradní květenou. Tento kontakt s přírodou je důležitý zvláště pro nás, homo metropolitus, neboli člověka městského.

Krásné jaro všem!


Čokoládový krém z avokáda

1. února 2014 v 14:17 | Pipi


Od sladkého si ani v dnešním příspěvku neodpočineme, protože právě servíruji čokoládový krém! Sladkosti od Pipi, jak víte, obvykle nejsou nezdravé, někdy jsou dokonce přímo k tělu blahodárné. A to si myslím je i případ dnešního čokoládového krému. Jedná se o dezert, který jsem si vypůjčila z vitariánské kuchyně - obsahuje totiž samé "živé", tedy syrové, tepelně neupravené suroviny. Už delší dobu jsem chtěla tento postup na blogu uveřejnit, protože kromě svých příjemných chuťových požitků nabízí recept také extra snadnou přípravu, což zcela odpovídá mé líné povaze.

Příprava tohoto krému je tedy jednoduchá, nicméně je potřeba, aby všechny obsažené suroviny byly v té nejvyšší kvalitě a formě. Myslím tím hlavně to, že avokádo i banány musí být perfektně zralé, na tomto faktu stojí a padá celý recept. Z nezralého avokáda, či zelených banánů dobrý krém zkrátka neuděláte. Další složkou v receptu je nepražené kakao, kteréžto je díky vysokému obsahu vitamínů, minerálů a především antioxidantů považováno za superpotravinu. "Živé" kakao je již běžně k vidění v prodejnách zdravé výživy, můžete si jej také snadno objednat na internetu například u Life foodu. Je-li pro vás tato varianta cenově, či jinak nedostupná, použijte klidně klasické kakao, chuť bude podobná, ošidíte pouze své tělo o výživné látky a povzbuzující účinky na šedé buňky mozkové (kdyby tak znal nepražené kakao Hercule Poirot! :-)


Univerzální bezlepková buchta z cukety

3. listopadu 2013 v 0:04 | Pipi


Tuto vláčnou buchtu peču v podstatě nepřerušeně už od léta, kdy na naší zahradě došlo k jakési cuketové explozi. Jak jistě sami znáte, cukety jsou nezničitelné a vyrostou snad úplně kdekoliv. Letos nám vyrostly nejen ze všech sazenic - vysázeli jsme žluté, zelené, strakaté a kulaté druhy, ale dokonce na jednom záhonu samy od sebe vyrostly tři keře plodící bílé obří cukíny. Nepřeháním, když řeknu, že cuket naše malá pražská zahrádka vyplodila hromady! Přes její denní zařazení do vaření a rozdání kamarádkám tu stále čekaly hromady... :-) Zatímco s malými kousky jsem si uměla poradit a celkem snadno je zapracovala do různě připravované zeleninové směsi, tak obří kusy, které mají tvrdou slupku, velká semínka a málo chuti, s těmi to bylo horší. Zvláště, vaříte-li i pro malé dítě a nějaké výrazné kořenění a solení, které velké cukety potřebují, je tabu.

Většina z vás určitě také zná ještě jednu, velmi příjemnou cestu, jak zpracovat obzvláště velké kusy cuket. Ano, přidáním nastrouhané cukíny do těsta na sladký moučník! Podařilo se mi předpis upravit tak, abych se vyhnula bílé pšeničné mouce, koláč je tedy bezlepkový. Mám z výsledku dobrý pocit hlavně proto, že masu tohoto koláče tvoří zelenina z vlastní zahrady, nebo minimálně tuzemská, když ji koupíte na trhu a dále mleté vlašské ořechy, pro které platí totéž. Zbytek tvoří rýžová mouka (ze sousedního Rakouska), bio vejce, tuzemský sladovit, bio olej a dovezený sirup z agáve.

Cuketová buchta je ten typ moučníku, který je tak vláčný, že jej můžete jíst samotný a nepotřebujete k němu šlehačku, nebo polevu, či podobná "mazadla". Je to buchta sytá, výživná a tak jej obvykle nesníte celý pekáč. Ačkoliv... kdo ví? :-)

Krémová pohanková kaše s malinami

11. srpna 2013 v 15:51 | Pipi

Momentálně se s rodinkou aklimatizujeme v Salzburgu, kam jsme dorazili po asi 13 hodinách jízdy v autě z toskánského pobřeží domů. Byla jsem tak moc šikovná, že jsem si připravila jeden recept ještě před odjezdem na dovolenou, neboť jsem tušila, že na cestách to bude s focením, vařením a připojením k internetu trochu obtížnější. Dnes to bude pohanka na sladko!

Musím říct, že pohanka a já nejsme úplně nejlepší přátelé, stále si k této specifické pseudoobilnině hledám cestu. Narozdíl třeba od pšenice, nebo rýže, postrádá pohanka nasládlou chuť, což ji předurčuje spíše pro slané pokrmy. Všichni jistě znáte francouzské slané palačinky, které se připravují právě z pohankové mouky. Lahoda, že? Nebo pohanková "sekaná" se zeleninou a houbami, to je skvělý příklad, jak využít pohanku.

Druhý důvod, proč pohanku vařím méně, než bych chtěla je to, že potřebuje výraznější dochucení. Uvařená sama o sobě je, řekla bych narovinu, zcela bez chuti. Vzhledem k tomu, že v současné době doma vařím hlavně pro malé bambino, musím si tedy na nějaké výrazné koření a dochucování nechat zajít chuť. Vzpomínám si, jak mi jedna bývalá kolegyně říkala, že připravuje pohanku k svatomartinské pečené huse. Neutrální pohanka smíchaná v pekáči s tukem a výpekem z masa je prý lahůdka!

Tvarohovo-ořechové knedlíky s jahodami (bez lepku!)

2. července 2013 v 21:39 | Pipi


Skoro to vypadá, že jsem si vzala dovolenou, viďte? Nikoliv, nehovím si v pruhovaném lehátku pod slunečníkem kdesi u moře, zkrátka se mi jen v poslední době nějak nedaří věci dokončovat. Jeden rozpracovaný sladký dezert peču už asi po stopadesáté a stále to není ono. Tak jsem si, prozatím, vzala na paškál ovocné knedlíky a zkusila je trochu "ozdravit"...

Krtkův dort podle Pipi

15. listopadu 2012 v 16:33 | Pipi

Krtkův dort jsem kdysi poprvé jedla od tchýně. Kdybych řekla, že mi zachutnal, lhala bych. Úplně jsem se do něj zbláznila. On je totiž přesně "můj typ"... :-)

Od té doby pokaždé, když jsem na dort dostala chuť, nebo se blížila oslava, kde byl dort žádán, musela jsem si nejdřív sehnat polotovar od Dr. Oetkera a ještě k tomu přikoupit banány, plus mléko, šlehačku, vejce... A navíc se smířit s myšlenkou, že konzumuji směs, jejíž složení raději nechci číst. A to mě štvalo. Zkrátka a dobře, nakonec jsem se donutila vymyslet svůj osobní, naprosto jednoduchý, tedy líný, způsob, jak si připravit "krtka" doma.


Chcete-li, přijměte pozvání k odhalení tajemství dortu, jenž vás zaskočí svojí jednoduchostí a učaruje chutí. Stále je vám to málo...? Dobrá, jako bonus vězte, že k upečení korpusu nebudete potřebovat ani gram mouky...

Čokoládový dezert bez mléka

28. září 2012 v 1:37 | Pipi

Zdravý životní styl, vegetariánství a ohleduplnost ke zvířatům jsou témata, která mne zajímala už od puberty. Přesto všechno jsem si v praxi neuměla představit život bez šunky, paštiky, párku v rohlíku a pečeného kuřete. Ještě teď si pamatuji, jak jsem asi v patnácti letech trávila s kamarádkou léto na Lipně a při jedné snídani si pochutnávala na chlebu se šunkou a myslela na to, že ze mě prostě nikdy nemůže být vegetariánka. Ani už nevím, jak se to stalo, ale jen o pár let později jsem přestoupila na život bez masa. Dlouho mi trvalo, než jsem se přestala soustředit na to, co už "nemůžu" a začala objevovat novinky typu bulgur, pohanka, quinoa, karob, sojové výrobky, kozí a ovčí sýry, nové druhy zeleniny a luštěnin. Mohu s jistotou říct, že se mi tak rozšířily nejen stravovací možnosti, ale i obzory.

Ještě donedávna jsem drze prohlašovala, že bez mléka a másla zkrátka nelze vytvořit chutný dezert a jen se na to podívejte - servíruji vám veganský čokoládový krém. Je fascinující, jak člověk s věkem mění své názory a postoje. Stále si neumím představit, že bych se někdy mohla stravovat vegansky, protože zbožňuji vejce, sýry, máslo a smetanu, ale už raději neříkám nikdy! Důvod, proč jsem poslední dobou přestala na veganství koukat přezíravě svrchu je podobný jako u přechodu na bezmasou stravu - rozšíření svých obzorů a možností na zdravé stravování hlavně pro malé bambino. Stydím se za to, že zrovna já jsem na veganství koukala jako na něco nesmyslného a extrémního, ve smyslu "no tak to JÁ bych tedy nemohla takhle žít, vždyť nemůžou nic jíst!". Názor, který u masožroutů směrem k vegetariánům nesnáším a v hloubi duše běsním nad jejich nebetyčnou omezeností.

Čím víc totiž narážím na veganská jídla a recepty, tím více objevuji možností, které mi při mém starém způsobu myšlení zůstávaly skryty. Nedávno jsem třeba objevila naprosto delikatesní veganskou snídani, na které jsem si vytvořila regulérní závislost (to je ovšem na samostatný článek!). Našemu malému juniorovi jsem při příležitosti druhých narozenin "upekla" zdravý dort pouze z oříšků, ovoce a kokosového oleje. A mým posledním objevem je čokoládový krém bez mléka, másla a rafinovaného cukru. Jestli byste rádi slyšeli, že chutná stejně jako jeho mléčný příbuzný, tak vás zklamu. Chutná velmi dobře, ale jinak. Podobně jako třeba u quinoi, nebo kozích výrobků, mi první ochutnání poskytlo naprosto novou (a tedy neznámou, rozuměj podezřelou :-) chuť, na kterou jsem si musela chvíli zvykat. Odměnou mi je vědomí, že jsem schopna vytvořit lahodný krémový dezert i bez živočišných výrobků.

Sečteno podtrženo: pokud milujete mléčné sladkosti, tenhle recept vás neošálí. Pokud máte ale rádi kvalitní čokoládu a je vám jedno jestli s mlékem nebo třeba s banánem, určitě tento předpis vyzkoušejte!Chápu, že pro hodně lidí nebude představa sojového dezertu lákavá, ale vytvořit mléčný dezert umíte jistě všichni sami. Navíc na svém blogu se snažím ukazovat něco jiného, něco co ještě neznáte, nebo jste třeba jen nenašli odvahu vyzkoušet.

Ochutnali jste už dříve nějaký sojový dezert? A chutnal vám? A co si myslíte o veganském způsobu stravování?

Zasněžené muffiny aneb kokos a brusinky na scénu prosím!

11. srpna 2012 v 16:29 | Pipi

Tyto dortíky se sněhovou pokrývkou jsem vymyslela speciálně do své lesní kompozice pro letošní dětský den. Recept vychází z univerzálního špaldového těsta, které mě dosud ani jednou nezklamalo. A že se ho něco potrápím!

Myslím, že se jedná o celkem zdravou sladkost pro děti, posuďte sami! Těsto obsahuje špaldovou mouku, pouze napůl celozrnnou, protože s vlákninou se to hlavně u velmi malých dětí nesmí přehánět. O špaldě jste určitě mnohokrát slyšeli, je to původní odrůda pšenice, která sice není tak výnosná jako její vyšlechtěná kolegyně, ale zase se považuje za odrůdu odolnější a také výživnější.

Plnost chuti dortíkům zajišťuje tuk v podobě kokosového oleje a sušený kokos v krému. Jelikož je kokosový olej trochu dražší záležitost, můžete do těsta dát jen lžíci a zbytek tuku zaměnit za jiný olej či máslo. Brusinky se svojí sladkokyselostí tvoří podle mne příjemný chuťový kontrast. Cukru jsem dala jej velmi málo, pokud jste zvyklí více (nebo spíš oproti mě normálně) sladit, raději množství navyšte.

A sněhová přikrývka? Tu vytvoříte prostým smícháním tvarohu s agávovým sirupem a nahrubo posekanými kokosovými plátky. Můžete použít samozřejmě kokos strouhaný, ale mě se více líbí pokrývka taková rozčepýřená a toho dosáhnete právě většími kusy kokosu.

A dílo je dokonáno. Jak se vám líbí?

Univerzální špaldový koláč s ovocem

20. května 2012 v 14:45 | Pipi

Tento koláč se stal za poslední týdny naprostým bestsellerem naší domácnosti. Je to ten typ koláče, který nemůžete zkazit a zároveň je natolik variabilní, že jej můžete obměňovat dle momentální chuti i sezónnosti. A to jsem přesně hledala! Na recept jsem narazila ve své oblíbené kuchařce Cukroví a moučníky tentokrát zdravě! od Elišky Škvařilové a Jiřiny Borkové. Zajímáte-li se o zdravější pečení, vřele vám tuto knihu doporučuji.

Koláč jsem dosud pekla asi padesátkrát a za tu dobu jsem jej podrobila nejednomu tvrdému testu. Zkoušela jsem různé druhy a kombinace ovoce, přidávala karob, měnila poměr celozrnné mouky, nahrazovala mléko rýžovým nápojem či sušenou syrovátkou... A světe div se, moučník to vždy přežil! :-)

Není to koláč, který by vás svou chutí srazil na kolena, je to prostě jednoduchý, (napůl) celozrnný a tedy zdravější moučník, který vás ale nezklame, když potřebujete rychle něco sladkého upéct. Mám hrozně ráda jeho nadýchanost, vůbec totiž nedusí! Za nejideálnější a nejlahodnější variantu ovocné pokrývky považuji jablka v kombinaci s vlašskými ořechy.

Svůj univerzální recept na jednoduchý a dobrý koláč už mám, jak jste na tom vy? Máte svého favorita, kterého pečete každý týden? Nebo spíš máte rádi změnu a stále zkoušíte nové a nové druhy?

Velikonoční pohár s pečenými jablky

4. dubna 2012 v 23:11 | Pipi
Měla jsem pro vás původně vymyšlený úplně jiný velikonoční dezert, ale v poslední chvíli mě zradila čokoládová poleva a moje veledílo nebylo schopno se posadit před objektiv. Tak to bývá, když se věci dělají na poslední chvíli... :-)



Zeptám se otevřeně: zkoušeli jste moje pečená jablka?

Pokud ano, víte, že jsou jednoduše božská. Bez přehánění. Jestliže u mě na blogu najdete postupy na rychlá a jednoduchá jídla, tak to ještě zdaleka neznamená, že to tím končí. Naopak - snadné recepty s minimem surovin přímo vybízejí k tomu, abyste si je upravovali. A abych vám k tomu dodala trochu odvahy a špetku inspirace, nabízím vám pohled na svoje poslední "hrátky" s pečenými jablky. V hlavních rolích se představují: čokoládový puding, sladká jablka z trouby a čerstvě ušlehaná šlehačka...

Pochlubte se mi: co tradičního budete letos na svátky péct a vařit vy?


Foto: Pipi

Nepečené čokoládovo-mandlové mini jahelníky

15. března 2012 v 14:14 | Pipi


Dali jste si letos nějaké novoroční předsevzetí? A pokud ano, daří se vám je plnit? Jedním z těch mých závazků bylo mimo jiné hojnější konzumace jáhel. Loupané proso, neboli jáhly, jsou obecně považovány za jeden z nejzdravějších druhů obilovin. Jsou hodnotné také pro svůj vysoký obsah minerálních látek, například železa a forsoru. Neobsahují lepek, takže jsou doma u všech celiaků. Jsou mírně zásadotvorné, proto v našem těle pomáhají vyrovnávat účinky převážně kyselinotvorných potravin, které ve stravě běžného člověka bohužel převažují (živočišné výrobky, většina výrobků z mléka, pšenice - hlavně bílá mouka, cukr a tak dále...).

Chtěla jsem jáhly tentokrát uvařit jinak. Jsem unavená z různých variací jahelníku s jablky či jiným ovocem a zajímalo mě, jestli bych dokázala z těchto žlutých zrnek uvařit něco "luxusního" (rozuměj lákavého, plného chuti), co navábí i odpůrce zdravé stravy. Jestli se mi to povedlo asi úplně nezjistím, dokud si recept doma nevyzkoušíte a nenapíšete mi, jak vám chutnal... :-)

Narozeninový sacher dort pro Pipi

15. února 2012 v 0:50 | Pipi

Tušíte moji milí čtenáři, proč jsem vám dnes naservírovala tento sváteční dort? Právě dnes totiž slavím... a prosím fanfáry... ta ta da dá... své třetí narozeniny! Ano, tedy, dobrá, já přímo ne, pokud bychom tedy k té trojce nepřidali ještě jednu číslovku. Oslavencem je v tomto případě Le blog de Pipi - tedy můj skromný, malý, rozkošný, útulný a vůbec skrz naskrz naprosto jedinečný blog. Mám pocit, že oslavenec si alespoň jednou v roce zaslouží trochu se dmouti pýchou, nemyslíte?

Tak dost vychloubání, shrňme si fakta, Hercule. Tedy přátelé jsou to přesně tři roky, co jsem se rozhodla nastartovat svůj internetový zápisník, jehož hlavním cílem bylo inspirovat zdravostravomilce, vegoše, masožravce, všežravce a ostatní "havěť" k vaření zdravých a chutných jídel. A také přiznávám, že vytváření jídel, fotografování, psaní článků a zkrátka blogování považuji za skvělý způsob, jak rozvíjet kreativní část svého já...

 
 

Reklama