Testování kuchařských knih

Knižní recenze: Francouzské děti jedí všechno

25. listopadu 2014 v 9:00 | Pipi


Pro sekci recenze knih jsem si vytýčila ideu představit vám zajímavé tituly týkající se vaření a zdravé stravy. Pro dnešní testování jsem si nevybrala kuchařku, ale naučnou knihu, která však s jídlem velmi úzce souvisí. Její název mluví za vše: Francouzské děti jedí všechno. V podtitulu autorka Karen Le Billon píše: Jak jsme se s naší rodinou přestěhovali do Francie, vyléčili nimrání v jídle, zakázali svačinky a objevili 10 jednoduchých pravidel pro výchovu zdravých jedlíků. Ano, půjde tu v prvé řadě o stravování dětí.


Vím, že můj blog čte mnoho maminek, které se mnou (některá více, některá méně) sdílejí názor, že zdravá strava našich nejmenších je nadmíru důležitá a vyžaduje zodpovědný přístup. Stejně jako mnoho jiných rodičů i já se potýkám se skutečností, že ne všechny pokrmy vzbuzují u juniora nadšení. Ačkoliv jsou dětské chutě individuální stejně jako u dospělých, troufnu si říci, že existuje mnoho potravin, po kterých sáhne většina dětí. Mám na mysli například ovoce, nebo vůbec sladká jídla, také moučné věci jsou u dětí velmi oblíbené - kdo z nás nevyrostl na pečivu, že? Řekla bych, že český rohlík, neb francouzská bageta jsou takovými civilizovanějšími náhražkami "opičího" banánu. Nicméně když přijde na to nejzdravější - zeleninu - začíná (minimálně u nás doma) kapitola s názvem Komplikace.


"Víte, francouzské děti jedí všechno, od ovocného salátu po vepřová játra, od špenátu po aromatický plísňový sýr. Jedí věci, které by většina amerických dětí (a někdy i jejich rodiče) nikdy nejedla, jako třeba artyčoky. Taky pravidelně jedí věci, které si většina z nás přeje, aby naše děti jedly, jako zeleninový salát. Při našich obligátních každoročních návštěvách jsem viděla své francouzské neteře a synovce pojídat syrové ústřice se stejnou chutí jako popcorn. Byla jsem svědkem toho, jak tříleté děti do sebe ládovaly mořské plody všeho druhu, a bezzubá miminka srkala všechno od bešamelové omáčky po zeleninový bujón. Někteří z nich měli ještě exotičtější chutě: Didier si vesele dával la langue de boeuf (hovězí jazyk), malý Fabrice měl jako oblíbenou pochoutku naložený vepřový rypáček." Karen Le Billon


Knižní recenze: Láska prochází kuchyní

14. března 2014 v 12:00 | Pipi


Díky vašim nedávným komentářům jsem se utvrdila ve svém záměru pokračovat v recenzích kuchařských titulů, započatých loňským testovacím speciálem. Hodnocení knih je disciplína náročnější na čas i přemýšlení, avšak na oplátku mi taková tvorba pomáhá trénovat psaní a i pro čtenáře je to myslím příjemná změna oproti běžným příspěvkům s receptem.


Dalším podnětem, kvůli kterému jsem se chtěla konečně donutit sepsat novou recenzi, je kniha s názvem Láska prochází kuchyní od Denisy Bartošové. Tuto kuchařku jsem si asi před měsícem půjčila v knihovně, ačkoliv se přiznám, že jsem od ní příliš nečekala. Koneckonců název knihy není příliš sdělný, co říkáte? Zní mi to spíše jako životní heslo (možná autorčino), než úderný titul, který čtenáře informuje o tom, co je v knize čeká. Ani titulní stránka ke mně příliš nepromlouvá - bíle natřená kredenc a na ní vprostřed stojící šálek s jakýmsi těstem a ovocem mi příliš nenapovídá o autorčině záměru. Podtitul to naštěstí upřesňuje: Uvařte, zabalte a věnujte jedlý dárek. Ano, jedná se tedy o dílo, věnující se domácí výrobě jedlých dárků pro rodinu, blízké, děti i kamarády a dokonce i pro domácí mazlíčky.


"V knize Láska prochází kuchyní jsem se rozhodla spojit obojí dohromady - moji lásku k vaření a focení jídel spolu s tvořením, bez kterého si už svůj život nedokážu představit. Díky nejrůznějším příležitostem, jako jsou narozeniny nebo Vánoce, jsem brzy zjistila, že největší radost svým blízkým udělám něčím uvařeným (domácím a nešizeným) a od srdce darovaným. A právě při vaření a balení dárku pro mého manžela vznikl nápad na knihu plnou jedlých dárků." Denisa Bartošová

Letní knižní speciál 4 - Víme, co jíme

28. srpna 2013 v 15:43 | Pipi

Letní prázdniny a období dovolených nám pomalu končí a já jsem si pro vás připravila coby prázdninovou rozlučku závěrečný příspěvek ze série letních knižních speciálů, ve kterých jsem pročítala a testovala různé zdravé kuchařky. Představila jsem blíže veganskou kuchařku, recepty z farmářského trhu a vaření pro děti s potravinovými alergiemi.

Čtvrtým a posledním titulem, který jsem podrobila bližšímu zkoumání, je kniha Víme, co jíme od Lenky Žák alias Biolenky. Podtitul knihy zní: Jak v kuchyni maximálně využít obiloviny a šetřit čas, přírodu i peníze aneb Cesta k soběstačnosti. Fakt, že jsem si tuto knihu nechala na závěr mého letního speciálu není náhoda. Lenčina kniha se zdravými recepty, vycházejícími převážně z makrobiotiky, mě hodně oslovila a proto tedy u mě platí ono obligátní - to nejlepší nakonec!

Letní knižní speciál 3 - Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji

3. srpna 2013 v 23:48 | Pipi



Celé léto provádím detailní průzkum různých kuchařských titulů a tím v pořadí již třetím, který jsem si do letního čtecího speciálu vybrala, je kniha s dlouhým názvem Vaříme zdravě pro děti bez mléka, vajec, pšenice a sóji. Autorkami knihy jsou Christiane a Birgit Schäfer. Název je sám o sobě dosti výmluvný - tentokrát půjde o zdravé vaření s vyloučením výše zmíněných potravinových alergenů.

Zatímco minulé tituly (od Hany Michopulu a Isy Chandry Moskowitz) byly spíše osobní a autorky se v nich dělily o své oblíbené recepty na dané téma, dnešní kuchařka je zaměřená více funkčně. Jejím hlavním úkolem je předat rodičům malých dětí, trpících alergií na pšenici, mléko, vejce či sóju, rady a informace k tomuto omezenému jídelníčku a recepty na jídla bez alergizujících surovin, ovšem s dostatkem důležitých živin. Ačkoliv doma netrpíme žádnou podobnou nesnášenlivostí, při čtení této knihy mi brzy došlo, jak důležitou úlohu může podobná kniha mít - poskytne klíčové informace, zodpoví nejčastější dotazy a dodá útěchu, že ani dítě s výrazným omezením jídelníčku nemusí trpět nudnou dietní stravou. Naopak - nad spoustou receptů jsem slintala i já!



Letní knižní speciál 2 - Recepty z farmářského trhu I a II

17. července 2013 v 0:27 | Pipi

Celé léto se můžete u mě na blogu těšit na články s testováním různých kuchařských knih, starých obvykle jen pár let, které se tedy ještě dají běžně zakoupit, nebo stejně jako v mém případě vypůjčit v knihovně. Doufám, že vaření z kuchařek bude i pro vás zpestřením v zaběhnuté rutině a že se budete na další, dosud neodhalené tituly těšit! Musím vás také upozornit, že bez ohledu na mou snahu posuzovat rovnocenně klady i zápory jednotlivých knih, nedokážu být zcela objektivní a názory, které na kuchařky vyslovím, budou vždy trochu zkalené mými preferencemi a tím, co já osobně považuji za zdravou stravu. Všechny knihy se totiž více či méně zdravým vařením zabývají a to jediné mají společné, nicméně jak to v životě bývá, každý (autor) jde k cíli trochu jinou cestou.

Druhým titulem, respektive tituly, které jsem si do letního čtecího speciálu vybrala, jsou Recepty z farmářského trhu I a II od Hany Michopulu aneb jak snadno a skvěle vařit z českých sezónních surovin. Zatímco u minulé, veganské kuchařky jsem nešetřila chválou, tentokrát budu o hodně kritičtější...

Letní knižní speciál 1 - Jíme zdravě

10. července 2013 v 1:11 | Pipi


Léto je bezvadné v mnoha ohledech. Když pominu ty základní atributy, jakými jsou slunce, teplé počasí, dlouhé večery, padající hvězdy, čerstvé ovoce a zelenina ze zahrádky, dovolená a lenošení, tak mou oblíbenou letní činností je prázdninové čtení. Jistě, číst se dá celý rok a i v zimě je fajn se s knihou zachumlat doma do deky a popíjet teplý čaj zatímco venku chumelí. Jenže v létě je to lenošení tak nějak nejpřirozenější, neboť v horkém letním počasí nejde pracovat stejným tempem jako třeba na podzim. Zpomalené letní tempo je pro mě znamením, že je čas vychutnat si plným douškem četbu, ke které se jindy v roce dostávám tak nějak pouze okrajově - když malý junior usíná, nebo když jedu metrem, při čekání na úřadě... A k tomu mi ještě na smeč nahrává letní provozní doba městské knihovny, která má během prázdnin vždy na nějakou dobu zavřeno a knihy se mohou vracet v prodlouženém termínu až v září.

Když jsem si před nedávnem projížděla na webu novinky v knihovně, zjistila jsem, že mají také spoustu zajímavých kuchařských titulů, které jsem si třeba ani neplánovala koupit, ale které bych si přesto moc ráda prohlédla. Udělala jsem tedy olbřímí hromadnou rezervaci na asi dvacet knížek různého žánru a k mému překvapení jsem dobrou půlku rezervací měla během čtrnácti dní už připravenou k vyzvednutí! Nad tou spoustou letního čtení se zrodil nápad na letní speciál na blogu, zaměřený na zajímavé kuchařky. Některé z nich budete jistě znát, jiné jste třeba zahlédli v knihkupectví, některé máte doma a vaříte podle nich, ale určitě se najde i taková, o které jste dosud nevěděli. Ráda bych vám je tedy formou příspěvků jednotlivě blíže představila, popsala jejich klady i zápory, vyjádřila svůj osobní dojem z kuchařky a...? Také z nich budu vařit, samozřejmě! :-)

Celé léto se můžete u mě na blogu těšit na příspěvky s různými kuchařskými tituly starými obvykle jen pár let, které se tedy ještě dají běžně zakoupit, nebo stejně jako v mém případě vypůjčit v knihovně. Doufám, že vaření z kuchařek bude i pro vás zpestřením v zaběhnuté rutině a že se budete na další, dosud neodhalené tituly těšit! Musím vás také upozornit, že bez ohledu na mou snahu posuzovat rovnocenně klady i zápory jednotlivých knih, nedokážu být zcela objektivní a názory, které na kuchařky vyslovím, budou vždy trochu zkalené mými preferencemi a tím, co já osobně považuji za zdravou stravu. Všechny knihy se totiž více či méně zdravým vařením zabývají a to jediné mají společné, nicméně jak to v životě bývá, každý (autor) jde k cíli trochu jinou cestou.

Prvním titulem, který jsem si do letního čtecího speciálu vybrala, je kniha s názvem Jíme zdravě od Isy Chandry Moskovitz. Podtitul knihy zní 125 veganských receptů nejen pro vegany. Tím je vyjádřeno, o co tu půjde - o zdravé vaření bez použití živočišných produktů.



Kuchařské veledílo paní Dýně

2. února 2013 v 14:53 | Pipi

Znáte takové ty kuchařské bestsellery od známých šéfkuchařů a kuchařských celebrit s masovou reklamní kampaní? Také jste si někdy koupili profláklou kuchařku, o které psali všude možně, měli jste na ni vysoké nároky a ve finále vás obsah zklamal a leží vám netknutě na polici? A znáte naopak knížky vydané malým nákladem z neznáméno nakladatelství, která se v jednom výtisku krčí kdesi dole pod všemi těmi "hvězdami" a trpělivě čekají na svého šťastného majitele, který si je vezme domů a s láskou si jimi listuje?

Coby povaha sběratelská jsem i já majitelkou celé police plné všemožných kuchařských publikací. Hltám inspiraci jako houba, a ačkoliv to bude znít zvláštně, v těchto knihách raději listuji, než z nich vařím. Neptejte se mě proč, zkrátka se raději inspiruji principy receptu, které uplatním třeba v jiné souvislosti, než v přesném dodržování daného postupu. Koneckonců, když už má člověk něco navařeno, většinou už ví, co mu bude chutnat a co pravděpodobně nebude jeho "šálek kávy".

Loni na podzim jsem si tady u paní Dýně vyhlédla knihu o makrobiotickém vaření pro malé děti. Dlouho jsem pátrala po nějakém zdroji inspirativního zdravého vaření právě pro malého opičáka. A co tu nezahlédnu - tři malé kuchařky paní Dýně s rozkošnými ilustracemi. Ačkoliv jsem neměla v plánu příliš utrácet, něco mi našeptávalo, ať si je přihodím do košíku. Velmi ráda a bohužel i často tento hlas poslechnu :-), ale v tomto případě jsem mu vděčná. Jakmile jsem obdržela zásilku s čtivým makrobiotickým obsahem, vrhla jsem se okamžitě právě na tyto tři knížky - Luštěniny č. 1, Dezerty č. 1 a Dýně, které obsahují vždy tři malé brožurky na dané téma - cizrna, hrách a fazole, nepečené, krémové a pečené dezerty, dýně jako hlavní menu, dýně na sladko a dýně v utajení. Naprosto otevřeně přiznávám, že jsem se do nich v okamžení zamilovala!


Je mi jasné, že je to typ čtení (a potažmo vaření), který není pro každého. Jedná se o zdravé vaření dle makrobiotických zásad, ale tak nenásilnou a hravou formou, s jakou jsem se jinde nesetkala. Z každé ilustrace, z každé vtipné hlášky a užitečné rady je cítit, že autorky těchto kuchařek - Lenka Rojíková a Lucie Čapková - si tvorbu svého veledíla náramně užily. Když si vzpomenu, jak mě kdysi od makrobiotiky naprosto odradila kniha velmistra Kuschiho a porovnám ji s tímto pohodovým a vtipným způsobem "servírování", nevycházím s úžasu.


 
 

Reklama